9 důvodů, proč běhám

Každý nemusí být běžec, to jsem si myslela taky. Když to ale nezkusíte, nezjistíte, jak skvělé benefity tento sport má. Já za ten rok a půl, co běhám, přišla na toto:

1. Čistí mi hlavu

Když jsem po práci unavená, mám starosti nebo jsem zažila stres, za pár minut, co běžím, se všechno krásně rozpouští. Když doběhnu, jsem nabitá energií a všechny problémy mi připadají malicherné. Vnímám jen současnou chvíli a nezajímá mne, co bylo a co bude.

2. Učí mne překonávat se

Vždycky jsem si myslela, že jsem nesoutěživý typ. Různé závody ve škole nebo hraní her mne nechávalo chladnou. Když jsem však začala chodit do běžeckého klubu pro ženy ( www.jdubehat.cz), od té doby mne ostaní kamarádky i skvělí trenéři motivují a všimla jsem si, že i na trénicích chci být nejlepší. Hodně mi pomáhá spoluběžkyně Veronika. Je sice o dost mladší než já, ale je zatím jediná holka, která v klubu uběhla maraton. Tak běháme spolu a když cítím, že nemůžu, ona mne povzbudí. Stejné to mívám i s Michalem. Když jsme spolu běželi poprvé, měli jsme oba závratné tempo. Každý z nás si říkal: přece nezpomalím, když ten druhý má takovou páru! Teď už víme, jaká rychlost nám oběma sedí a spíše než soupeření mezi sebou se navzájem podporujeme. A že nejsem soutěživá? Myslím, že dvanáct absolvovaných závodů v tomto roce mluví za vše.

3. Je to můj vnitřní psychoterapeut

Zjistila jsem, že běh je opravdu hodně o hlavě. Když si někdy řeknu už na druhém kilometru, že nemůžu, tak to dál zkrátka půjde velmi ztěžka. Když jsem se na jaře dostala deset dní před pražským půlmaratonem nabídku, ať ho běžím, myslela jsem si, že na něho nejsem ještě dostatečně připravená. Řekla jsem si ale, proč to nezkusit? Téměř nikomu jsem neřekla, že běžím ( co kdybych to náhodou nedala, že? ) a opravdu si závod užila. Nemyslela jsem na žádný čas, na žádné tempo. Prostě jsem v klidu běžela. Doběhla jsem s dobrým časem, s dostatkem síly a hlavně neskutečně šťastná, že jsem to dokázala. V cíli, za zvuku Vltavy jsem uronila i nějakou tu slzičku, jak moc to bylo dojemné. Tato zkušenost mne tak nabila a dala mi hezkou energii, že jsem hned ten den potkala Michala. Že by to byla jen náhoda?

4. Dělá mne šťastnější

Po běhu a při něm se cítím šťastná. Hodně lidí mi říká, že se na většině běžeckých fotek usmívám. Aby ne, když se tak i cítím. Když se směju, běh mi jde lépe a pak mne ještě lépe na závodech povzbuzují diváci – je to nádherný pocit. A taky mít fotky, na kterých nevypadám, že příliš dřu, ale že to je pohoda, stojí za to!

5. Nutí mne být častěji na čerstvém vzduchu

Díky běhu jsem velmi často venku, celý rok. Běhat na pásu mezi zpocenými lidmi v těžkém vzduchu by mne nebavilo. Běhání beru i jako výletování – lépe vnímám přírodu. Čerstvý vzduch taky pro tělo i pro hezkou zdravou barvu v obličeji není k zahození. Michal říká, že po běhu jsem nejkrásnější – celou prý mne to vyhladí a rozzáří. Takže lifting zadarmo?

6. Hezky mi tvaruje postavu

Se svojí postavou jsem nikdy nemívala problémy. Přece ale jenom, když jsem se nehýbala, sama jsem to na sobě poznala. Teď, když běhám, neznám slovo celulitida, tělo se viditelně zpevilo a vyrýsovalo. Někdy mi ale připadá, že mám svaly i na obličeji. Tam bych naopak klidně chtěla přibrat 🙂

7. Nestojí téměř nic

Pokud nejste tak marniví jako já – jedno tričko a legíny mi rozhodně nestačí, jedinou větší investicí budou kvalitní běžecké boty. Jak si je vybrat, vám poradí Michal v sekci Jak na to. Já si první boty koupila v jednom velkém sportovním řetězci a investovala jsem do nich šest stovek. Bylo u nich sice uvedené, že jsou pro začínající běžkyně, které v nich nebudou déle, než hodinu týdně, ale myslela jsem si, že na začátek to bude v pohodě. Bolely mne z nich ale tak kolena, že jsem je musela vyřadit a už nikdy neobula. Koupila jsem si jiné, kvalitní a rozdíl se vůbec nedá srovnat!

8. Je to flexibilní sport

Na běhu se mi líbí, že se mu nikdy nemusím přizpůsobovat. Jdu běhat, kdy a kde se mi zachce. S kolegyní Zuzkou si na služební cesty s sebou vždy bereme také běžeckou výbavu a když nám to čas dovolí, jdeme se spolu proběhnout. Už jsme si takto proběhly třeba parky v Londýně nebo kopce na Sicílii. A stálo to za to!

9. Motivuje mne k novým věcem

Nikdy by mne třeba nenapadlo, že si budu psát sportovní blog. Teď jsem ale spojila několik věcí najednou – koníčka, lásku a to, co umím. Baví mne to a mám z toho hezký pocit.

 

5 komentářů

  1. Tolik důvodů proč běhat. Na kurzech techniky běhu učíme, že základním důvodem, proč je téměř 85% bežců někdy zraněných (kolena, kotniky, zada …), jednuduchá příčina. Lidé mají uplně jinou motivaci pro běhání, než stát se lepším běžcem – naučit se běhat. Předpoklad, že je to přirozená aktivita bohužel není pravda. Běh je dovednost je nutné ho naučit.

    1. Petře, díky za názor, ale mohu s ním souhlasit pouze částečně. Protože běhám často se začátečníky, setkávám se mnohem častěji než se špatnou technikou, s tím, že se to běžec prostě snaží urvat. Moje zkušenost je: 10% zranění jednoduše smůla, 10% zranění je chyba běžce, ať už dána technikou, špatně zvolenou obuví… 80% přepnutí sil, špatný odhad co zvládnu, únava…

      Tím nechci odrazovat od běžeckých škol a seznamování se s technikou, Soňa od začátku takovou školu navštěvuje a pravidelně tam trénuje, já se podílím na trenincích Rungo.

      Ale s tvrzením, že 85% zranění je dáno špatnou technikou, nesouhlasím a myslím, že běh je hlavně o radosti a užití si tohoto sportu.

  2. Mám podobné důvody… Jestli je běh přirozená věc se vedou spory už dlouho. Pro mě osobně to přirozené není a musel jsem se to učit. A rád jsem se to naučil, i když to bylo jo velká dřina 😀

Leave a Reply