8 věcí, které je fajn vědět o běhání ve tmě

Proč mnoho lidí přestává na podzim běhat? Kvůli klesajícím teplotám, ale hlavně kvůli brzké tmě. Je to jednotvárná nuda, nejde v ní nic vidět, zakopnu a zlomím si nohu, je to nebezpečné… Taky se slyšíte? Přitom stačí dodžet několik jednoduchým pravidel. Pak uvidíte, jaké má večerní běhání nezaměnitelné kouzlo:

1. Buďte vidět

Základní poučkou při běhání v noci je – nechat se vidět. Vybírejte si proto takové oblečení, které má dostatek reflexních prvků. Ne vždy je to patrné na první pohled. Soni se například nedávno stalo, že měla na sobě stříbrnou bundu, která ale vůbec ve tmě neodrážela světlo. Naopak některé tmavé materiály mají speciální úpravu a při osvětlení nádherně září.

Prohlédněte si vždy také, jestli má vaše oblečení reflexní prvky ze všech stran. Správné oblečení, doplněné o další reflexní a svítivé prvky, vám může doslova zachránit život.

2. Noste čelovku

O čelovkách už jsme už na blogu psali několik článků  I tak si stojí za to připomenout některá pravidla. Berte si čelovku, i když ještě není tma. Nejednou se mi stalo, že jsem si říkal: „Dnes ne, dnes doběhnu za světla…“ Jenže trasa se protáhla a setmělo se dříve, než jsem čekal. Pěkně jsem na to doplatil například v Alpách.

Pokud už čelovku rozsvítíte, hlídejte si, abyste se nedívali nikomu do očí. Není nic příjemného, když se na mně sice protiběžec usměje a pozdraví, ale vypálí mi přitom svojí superhyper luxusní čelovkou na sítnici svůj podpis. Je také fajn mít s sebou nabitý mobil. Pokud se totiž čelovka nenadále vybije nebo pokazí, máte po ruce alespoň nějakou světelnou rezervu.

 3. Vyhýbejte se nepřehledným místům

Pro někoho zcela zbytečná rada – ano, kdo se bojí, nesmí do lesa. Jenže pokud běžíte v neznámém místě za naprosté tmy, nikdy nevíte, co vás tam může potkat.

Sám jsem takto jednou běžel v lese, kde jsem předtím nikdy nebyl. V poklidu jsem si užíval samoty, když v tu chvíli jsem zaslechl podivný zvuk a hned na to zahlédl skupinku divočáků, jak se prohrabují v zemi. V tu chvíli jsem se otočil a pelášil jako o závod. Ještě dlouho potom mi v hodinkách u tohoto běhu svítila hvězdička s nejrychlejším kilometrem a věřte, že běžet v noci po cestičce, kterou neznáte a sprintem, není žádný med.

4. Běhejte tam, kde to znáte

Z předchozího bodu plyne jasná rada – běhat v noci tam, kde to znám. Ne vždy to tak chceme, ale proč si zbytečně přidělávat starosti? V noci je vždy lepší místa, kterými poběžím, alespoň trošku znát. Při výpadku čelovky nebo jiné nenadálé události, je snazší se zorientovat a situaci řešit ve známém terénu, než někde, kde jsem v životě nebyl.

5. Dívejte se před sebe

Mnoho běžců se v noci dívá přímo pod nohy, ale na to pozor. To je nejlepší způsob, jak si ublížit. Já sleduji prostor podle rychlosti běhu – asi 10 až 25 metrů před sebou, na které se soustředím. Zapamatuji si ta místa a když tam doběhnu, nohy si pamatují, co kde je. Dává mi to dostatek času zvolit nejlepší místa pro došlap. Pokud bych se díval přímo pod sebe, snadno něco přehlédnu a nezbývá mi už vůbec žádný čas reagovat na kameny, kořeny nebo výmoly.

 6. Běhejte bez hudby

Byly doby, kdy jsem bez sluchátek nedal ani ránu. Sluchátka na uších byly mým parťákem vždy, když jsem ukrajoval svoji porci kilometrů. Postupně jsem si zvykl běhat bez ní a hlavně v noci, je to takto nejlepší. I když je hudba fajn, za tmy se běžec nesmím spoléhat jenom na oči, ale také na sluch. Musí být ve střehu a to se sluchátky prostě nejde. Když pak napadne sníh, je to ještě důležitější. Pokud běhám v zimě, dávám si pozor a pokud zaslechnu křupání dřeva, snažím se rychle vyhnout místům pod zasněženými stromy. Dnes mě sice můžete se sluchátky potkat i v noci, jenže já v nich nemám puštěnou hudbu, to k čemu mi slouží, jaou informace o uběhnutých kilometrech, tempu a wattech, které mi hlásí jednou za 5 minut.

 7. Užívejte si klidu

Když už běžím bez hudby, vnímám okolí, ne jenom, abych dával pozor, co se děje okolo mě, ale také, abych zažil tu nádhernou atmosféru samoty. V noci běhá o dost méně běžců, je tak větší klid a já se můžu více soustředit na sebe, na přírodu kolem, na kapky deště, vločky sněhu nebo hvězdy na obloze. Každý takový okamžik je neskutečným balzámem na duši – zvlášť v dnešní uspěchané době.

8. Běhejte ve skupině

Jasně, že zejména ženy se samy za tmy běhat bojí, má to tak i Sonička. Proto je fajn se připojit k nějaké běžecké skupině, které běhá pravidelně. Budete tak v klidu, v bezpečí, s kamarády a ještě vás to bude motivovat chodit běhat i na podzim nebo v zimě, kdy se člověku samotnému jen tak jít nechce.

Leave a Reply