Michal: jak jsem shodil 30 kilo

Taky se vám někdy zdá, že když se postavíte na váhu, tak čísla, která ukazuje, musí jistě patřit dvěma až třem vaším kamarádům? Špatně se vám zavazují tkaničky (nejde se k nim totiž ohnout) a když už se zavázání podaří, tak je těžké se zase zpátky postavit? Tak přesně v této situaci jsem byl před sedmi lety – váha ukazovala neskutečných 120 kilo! Zadýchával jsem se i při chůzi ze schodů, začaly se ozývat klouby. Nemocný jsem byl častěji, než zdravý a o svém vzhledu raději ani nebudu psát. To byl okamžik, kdy jsem se rozhodl s tím něco udělat.

Jako kluk jsem byl zvyklý sportovat. Denně jsem běhal tři kilometry do školy a zpět. Čtyřikrát týdně trénoval plavání a pomáhal doma na poli. Snědl jsem, na co jsem přišel, ale k mému výdeji energie to patřilo. Jenže pak jsem nastoupil do práce, jezdil autem, netrénoval a stále stejně jedl. To udělalo s mým tělem za dvacet let své. Musel jsem tak začít pomalu. Ostrý start do tréninku by udělal více škody, než užitku. I přes svou netrpělivost jsem se rozhodl postupovat pomalu po krůčcích, řeknu vám jak.

Krok první: změna stravy

Nejtěžší na všem bylo přinutit se jíst jinak. Hodně mi pomohly kalorické tabulky. Do aplikace v telefonu jsem zadal svoji váhu, svůj cíl a každý den zadával všechny své fyzické aktivity a vše, co jsem snědl. Tabulky spočítaly, kolik si toho každý den ještě můžu dát, případně kolik jsem přestřelil. Navíc mi dávaly vědět, jestli to, co jím, je dostatečně vyvážené a jestli nemám doplnit některou z důležitých složek (cukry, tuky, bílkoviny). Začátek šel překvapivě dobře, první kila šla dolů jako po másle. Za tři měsíce jsem už vážil pouze 110 kilo a pustil se také do sportování.

Krok druhý: pohyb

Už v prvních třech měsících jsem se pokoušel hýbat, omezil jsem cesty autem. Kam to šlo, jsem se prošel. Po dosažení 110 kilo jsem začal běhat. První pokusy byl těžké – vracel jsem se po třech kilometrech vyčerpaný a zničený, ale váha padala dále. Dalšího čtvrt roku bylo dalších deset kilo dole. Paráda – už jsem pohodlně zvládal deseti kilometrové běhy, hodina venku pro mne nebyla problémem a já cítil pozitivní změny.

Krok třetí: jojo

Když se váha přehoupla pod stovku, začínal jsem se cítit opravdu dobře. Jenže pak přišly Vánoce a nemoc. Nemohl jsem běhat, přestal jsem si hlídat stravu a po nemoci ani znovu nezačal běhat. Během pár měsíců jsem zase začínal vypadat jako hroch. Má váha atakovala 115 kilo a já věděl, že jsem zaspal, začaly se vracet zdravotní problémy. Nastal čas na změnu.

Krok čtvrtý: našel jsem si výzvu

Měl jsem štěstí, že kamarád Marek založil výzvu, kdo naběhá více než on. Zapojil jsem se a zcela změnil život a přístup ke sportu. Už jsem si sice nepsal, kolik čeho jím, ale snažil se stále sledovat stravu, abych to nebylo příliš a přitom měl dostatek živin. Běhal jsem průměrně deset kilometrů denně. Hodně pomalu, ale za každého počasí. Soustředil jsem se, abych se vždy cítil dobře. Běh se stal součástí mého života, ne jako nutnost, ale jako okamžik, kdy medituji, kdy nechám volně plynout myšlenky a spřádám plány na nejbližší dny a týdny. Běh se stal moji součástí. Postupně jsem se s váhou dostal na 90 kilo. Měl jsem několik drobných výkyvů, ale váhu si držím. ( poznámka Soni: je to taky díky mojí zdravé stravě )

Krok pátý: sport není jen běh

I když mám rád více sportů, běh je pro mě jednoznačně nejdůležitější. Postupně teď zkouším různé doplňkové sporty, stále se snažím přesvědčit se na crossfit. Pořídil jsem si kolo a na něm jsem v létě jezdil pravidelně do práce. Skvělý doplněk je také plavání, jenž k tomu se urvu tak maximálně jednou měsíčně.

Momentálně je přede mnou výzva, dostat se zase o pár kilo níže, abych se tolik netrápil, když vybíhám kopce a ještě více si užil jejich seběhy. Někdy je těžké najít čas při všem, co děláme, na pořádný trénink, ale věřím, že se to opět povede.

Aktualizace: původní článek z počátku roku 2016 jsem nyní doplnil o aktuální stav

Reklama

7 Responses to Michal: jak jsem shodil 30 kilo

  1. Miroslav Knedla napsal:

    Skvělé… gratuluji k nalezení svatého grálu 🙂

  2. […] posledních pět let se mi dost výrazně změnil život, velký dík za to patří běhu. Pomohl mi zhubnout, srovnat se se svým životem, najít svojí lásku a začít něco dělat něco, co mi dává […]

  3. […] pro tento článek mi byl Michal, o kterém Vám povím […]

  4. […] Podělil jsem se s ním o svou sportovní historii. Ta byla celkem bohatá až do mých 15 let. Závodně jsem běhal, plaval a jezdil na kole. Poté však veškerý sport vzal za své a až do 35 jsem se hýbal jen minimálně. Až se zdravotními problémy jsem se začal znovu hýbat. O tom jsem psal ve svém článku „jak jsem zhubl 30 kilo“ […]

  5. […] počet kil, které jsem díky běhání shodil. Pro ty, kteří mě před pár lety neznali, je to dost těžko uvěřitelné, že jsem vážil […]

  6. Pepa napsal:

    Gratuluji ke schozeni 30kg.Je to dost podobne memu pribehu😄.Snazim take o to schodit ale nejak to nedokazu dat dohromady s praci na tri smeny.Vzdycky to jde par dni a pak se to cele rozhazi,bud strava nebe beh.Jak jsi to mel ty s praci?Pepa

Napsat komentář