Test Fenix HM50R – zářící odolný kolibřík

Znáte to: nějakou věc kterou si tak oblíbíte, že i její nevýhody vás neodradí od toho, abyste ji používali každý den. Soňa to tak měla s čelovkou HL50. Když pak letos na Horské výzvě zjistila, že už ji ve výkonu nestačí, nevěděla co si počít. Naštěstí, když jsem nedávno navštívil prodejnu s čelovkami Kronium.cz, zjistil jsem, že Fenix přišel s inovovaným modelem HM50R. Tady je jeho test:

Miniaturní se skvělým zpracováním

Když vezmete HM50Rko do ruky, okamžitě vás zaujme jak je malá lehká a přitom solidní. Oproti staršímu modelu byl kovový držák nahrazený gumovým (v balení dostanete dokonce jeden náhradní). Díky jednoduché konstrukci je stále možné čelovku libovolně plynule směrovat. Co se změnilo, je vypínací tlačítko, které je nyní průsvitné a po krátkém stisku dá vědět barvou světla, případně blikáním, jak moc je baterie nabitá.

Překvapující svítivost

Na první pohled se zdá být nemožné, aby tak malá baterka měla tak velkou svítivost. Maximum je 500 lumenů a to už je pořádné světlo. Na rozdíl od ostatních Fenixů postupně mírně snižuje intenzitu, ale pouhým okem to nemáte šanci postřehnout a i po delší době je to stále více, než mnoho jiných i mnohem větších čelovek.

Neúnavná výdrž

Druhá věc, která se zdá být nemožná, je výdrž. Díky použité dobíjecí baterii a chytře navrženému snižování výkonu tak zvládne na maximální režim svítit 2,5 hodiny. Poté se dá dobíjecí baterie vyměnit za jinou, ať již dobíjecí nebo klasickou, běžně dostupnou CR123A. Při výměně na závodě přijde vhod elegantní šroubovací uzávěr, takže nemusíte nikde nic zacvakávat a řešit, jestli vše sedí jak má – prostě uzávěr odšroubujete, vyměníte baterii a zase přitáhnete, jde to raz dva.

Určená běžcům

Velikost, potažmo váha, předurčuje čelovku k běhu, zejména pro ženy. Proto při návrhu mysleli konstruktéři také na bezpečnost. Pásek na hlavu tak doplnili reflexními proužky a silikonovým páskem na vnitřní straně aby se na hlavě nepohybovala.

A co na to Soňa

Říká se, že zvyk je železná košile, ale tady byla pro mne změna překvapivě snadná. I když jsem k té původní měla srdcový vztah – byla to moje první pořádná čelovka, kterou jsem si vybrala podle testu v časopisu RUN. Plácla jsem se tenkrát přes kapsu a opravdu jsem udělala dobře. Jenže ta nová je ještě lepší – nemusím řešit to, že mi uprostřed tréninku dojde baterka i že si ji mám dopředu koupit. Lépe mi sedí na hlavě a taky svítí tak, že jsem s ní schopná běžet i v lese ve tmě a vidím. Otestovala jsem si to teď dobře na trailovém kempu při nočním běhání ve Vizovicích. Co se mi na ní taky líbí, že v případě potřeby jde snadno z držáku vyndat a použít jako klasickou baterku. Moje resumé: pecka! Jinou čelovku teď už nechci!

Leave a Reply