Letošní léto si občas připadám jako na Sahaře, už i v Livignu mě sluníčko pěkně vytrestalo a když jsem po doběhu skymarathonu jen s kšiltem zjistil, ze mě bolí i sebemenší dotek vlasů, došlo mi, že je něco špatně.
Naštěstí mě kamarád Tomáš z obchodu runcat.cz ukázal kanadskou kšiltovku Ciele. Na první pohled mě zaujala vzhledem. Řekl jsem si OK, kšiltovka, líbí se mi. Baví mě ji nosit „rošťácky“, kšiltem nahoru nebo ho stáhnout naopak dolů a připadat si jako Dave Wottle na Olympiádě 1972 v Mnichově.
Kšiltovka se tak rázem stala tak trochu mým talismanem. Zkrátka není závod, na který bych si ji nebral. Jenže samotný vzhled by mi asi nestačil. To, co mě hlavně přesvědčilo, je její ochrana proti slunci UPF 40+. Zkrátka už nechci mít spálenou hlavu.
Za poslední dva měsíce jsem v ni naběhal zhruba 400 km a na kole najezdil asi 200, kdy jsem si ji bral pod helmu. Postupně jsem tak přicházel na další a další výhody, které má.
Hlava jako v peřince
Pokud je kšiltovka funkčně dobrá, pak je tím nejdůležitějším, aby perfektně seděla. To zvládá na jedničku. Měkký povrch, který se přizpůsobí hlavě. Stačí lehce dotáhnout pásek na zátylku a vyběhnout. Je z příjemného a jemného funkčního materiálu, takže si často ani neuvědomuji, že ji mám na sobě.
Velký kšilt, ne jen frajeřina
Kšilt je oproti jiným čepicím o poznání větší a to, jak vtipně vypadá, když je vyklopený nahoru, je sice fajn, ale není to jeho jediná výhoda. Když jsem běžel Grossglockner Ultra Trail, zapoměl jsem se před startem namazat, a tak jsem otočil kšilt dozadu a měl krásně chráněný krk před sluncem. Když pak před cílem začala bouřka a slejvák, chránil mě naopak před nepříjemným padáním kapek do očí.
V jednom kuse v suchu
Hodně se potím i v zimě, o to horší je to v současném počasí. Teče ze mně tak, že když se otřepu, dívají se ostatní běžci, kde prasknul hydrant. Proto si vyloženě užívám, že je kšiltovka z materiálu COOLwick, který fakt funguje. Mám pocit, jako by odsával pot z čela. Navíc díky velkému kšiltu má voda kam vzlínat a kde se odpařovat.
Hodí se i v noci
Člověk by si řekl, proč se tahat s kšiltovkou v noci. Jenže chytré detaily vám pomůžou i tady. Nápisy Ciele a některé drobné detaily jsou provedeny reflexní barvou a tak se hodí ji mít na hlavě i ve tmě a tak být dobře vidět.
Klidně ji složte do báglu
Věc, kterou jsem původně ani nechtěl zkoušet, protože jsem se o kšiltovku bál a přišlo mi, že to nemůže být pravda. Kšilt totiž skvěle drží tvar a já ho nechtěl zmačkat, abych ho nezničil. Jenže pak jsme vyrazili do Kaprunu a já se balil na poslední chvíli. Kšiltovka tak šla nahoru do báglu, tam, kam se vešla. Když jsem ji při vybalování uviděl, zděsil jsem se – a jéje to nedopadne dobře – jenže jsem se bál zbytečně. Kšiltovku jsem rozbalil a měla zpátky svůj tvar, jako kdyby nikdy nebyla zmuchlaná v kopě věcí. Nemusíte se tak ani bát ji do prádla spolu s ostatním běžeckým oblečením.
Kšiltovka má snad jedinou nevýhodu: ne každému se může líbit její bláznivý oldschool vzhled. Může totiž připomínat velkého lovce Pampalínyho. Komu se ale tohle líbí, pak si bude její nošení užívat stejně, jako já.
