Jak jsme soupeřili na Vltava Runu

Téměř každý závod běháme spolu, avšak Vltava Run – 360 km dlouhý štafetový běh, vedoucí od pramene Vltavy až do Prahy, jsme běželi každý v jiném týmu a „bojovali proti sobě“. Jaké to bylo a proč na tento závod všichni pějí ódy?

Proč jsme se rozhodli ho běžet?

Soňa

I když jsem minulý rok měla možnost se štafety zúčastnit, odrazovalo mne, že se část běží přes celou noc. Bez spánku jsem totiž dost vyřízená a taky se sama ve tmě bojím. Když mi ho pak ale všichni v mém okolí chválili, zalitovala jsem a příhlásila jsem se na letošní ročník. Musela jsem však do jiného týmu, protože Michal běžel ve stejné štafetě, jako předchozí dva roky. Mnozí mí kamarádi i rodiče si klepali na čelo, že jsem blázen, když tak náročný závod běžím týden po maratonu. No upřímně, taky se mi moc nechtělo, ale kdo mohl tušit, že se termíny tak sejdou a přece v tom kamarády nenechám!

Michal

Vltava Run jsem běžel už první dva ročníky, byla to taková paráda. Neuvěřitelně intenzivní zážitek s přáteli. Je něco zcela jiného, běžet sám a něco jiného, bojovat za tým. Prostě jsem musel znovu.

Co bylo na závodě nejkrásnějším zážitkem?

Soňa

Tady jste tým. Plánujete trasy, přejezdy, jste spolu celou dobu v autě, jíte spolu, odpočíváte, podporujete se a hecujete. Nejsilnější pro mne bylo paradoxně běžet v noci. Hodně jsem se toho bála. Vybavena reflexními prvky, čelovkou a blikajícím páskem jsem vyběhla do černočerné tmy. Je to dokonalý pocit, vnímáte jen sami sebe, tmu, hvězdy a měsíc, siluety stromů a doutnající Temelín…to se nedá popsat…to chce zkusit. A taky když mi kamarádi fandili při předávání a přebírání štafet, tak to byl pocit, který hřeje u srdce.

Michal

Spolupráce, celý tým musí táhnout za jeden provaz. Všichni se vzájemně podporují. Letos to bylo ještě lepší v tom, že jsme běželi společně dva Rungo.cz týmy, v jednom já a v druhém Soňa. Vzájemně jsme se popichovali, ale také podporovali a sdíleli jsme v podstatě všechny zážitky. Bylo super sledovat, jak si týmy pomáhají. Když si někdo spletl trasu, ostatní na něj volali. Vzájemně si fandili, prostě paráda.

Proč poběžím zase?

Soňa

Závod celou skupinu stmelil. Prožili jsme spolu krásné dva dny a na to, jak jsme v cíli všichni fandili Tomovi, připojili se k němu a ve finiši byli společně, nikdy nezapomenu. Ano, bylo to náročné a téměř probdělá noc vysilující, ale stálo to za to a všem kamarádům – Zdenkovi, Tomovi, Danovi, Violce, Ivet, Máce, Fílovi, Terce, Mirkovi, Petě a Ondrovi děkuji za super zážitek a skvělou podporu!

Michal

Myslím, že je to způsob, jak v tak individuálním sportu, jakým je běh, zažít týmovost. Bojuje sice každý sám, ale za kamarády. Je to intenzivnější, než cokoli jiného. Přináší to tolik euforie v cíli každého úseku a ještě více v cíli závodu. Super je také, že si pomáhají i vzájemně konkurující týmy fandí si a motivují. Ta atmosféra prostě učaruje. Vím, že úplně stejně to cítí i ostatní členové týmu, kterým moc děkují, že jsem to s nimi mohl absolvovat. Díky Nikolo, Marku, Majdo, Swahile, Beruško, Kláro, Petře, Ondro, Kubo, Jirko, Marku.

Za krásné fotky děkujeme Mirkovi, Tomovi, Filipovi a týmu Vltava Run!