O našem běhání víte téměř vše, ale je ještě hodně věcí, které jste o nás ani netušili. Co všechno na sebe napráskal Michal?
Co děláš, když neběháš?
Tak nabízí se odpověď: „Jak to myslíte, co dělám, když neběhám? Vždyť já běhám pořád.“ Ve skutečnosti je to tak, že pracuji jako konzultant v IT. Kromě toho píšu jako freelancer pro několik časopisů. V poslední době asi nejvíce pro Run magazín.
Jaká je tvoje největší neřest?
Jídlo – vlastně kdybych neběhal, už bych byl zase jako kulička. Mám rád kvalitní dobré jídlo a když ho někdo přede mně postaví, tak neumím říct ne…
Jídlo, kterému neodoláš?
No vlastně žádné. Když je jídlo připravené někým, kdo to fakt umí z kvalitních surovin, nezáleží ani tak na tom, co to je. Pouze houby nemusím. Naprosto nikdy ale neodolám pravému italskému tiramisu z mascarpone a espressa.
Co si myslíš, že umíš nejlépe?
Vymýšlet hlouposti. Myslím, že život je hlavně o zážitcích. Proto stále vymýšlím něco nového, co vyzkoušet, co si užít a jak něco nového zažít.
Běžecká věc, bez které se neobejdeš?
Taková věc není. Když jsem se znovu pustil do běhání, běhal jsme v tom, co jsem našel ve skříni – starých outdoorových kalhotách, trochu sportovních botách a bavlněném triku. Na věcech nezáleží. Neobejdu se bez Soni, podporuje mně v mých nápadech a bez toho bych nemohl být.
Máš nějakou fóbii?
Mám – nesnáším výšky, ale jen tam, kde je vytvořil člověk. Miluji hory a na skále se klidně postavím přímo na okraj. Když ale stojím na schodech v druhém patře obchodního centra, pokouší se o mně závrať.
Za co utrácíš nejvíce peněz?
A je to tady zase, jídlo… potom asi cestování a za věci pro náš blog.
Kdyby se ti někdo chtěl pomstít, jaké povolání by tě nechal dělat?
To je snadné: účetní… moje účetní ze mě šílí. Jenže podle mě je účetnictví tak nesmyslné, jak jen je to možné a co víc, je tak nebetyčně nudné…
A co děláš ve svém životě úplně nejraději?
Užívám si každý den, hledám zážitky, učím se nové věci a objevuji nová místa. Není to jedna konkrétní věc, díky běhání to můžu zažívat v podstatě každý den a je skvělé, že to mám s kým sdílet a nejsem v tom sám.
Soničko, děkuji, že ty šílenosti se mnou zvládáš…