Běžci jsou speciální skupina. Když běhu propadnou, je to jejich životní styl. Jenže ne každý to chápe. Co ostatní na nich pěkně rozčiluje?
Mluví neustále o běhu
Když se o něčem baví, řeč vždy svedou k běžeckému vybavení, k oblíbené běžecké trase nebo k zážitku z běhání, který všem ostatním, kromě běžců, přijde nepochopitelný nebo nebetyčně nudný. Nikdy proto s běžcem, pokud to nechcete poslouchat, ani slovíčkem nezavaďte o běh. Je to pak na hodiny a jsou k nezastavení!
Když mají běhací pauzu, jsou na zabití
Někdy jsou nemocní, zranění nebo nemají dost času a tak nedobrovolně nemůžou trénovat. Z mírumilovného člověka se tak stává neskutečný protiva, pesimista a bručoun. Vše vidí černě. Hlavně jim v tu dobu neukazujte nic, co běhu týká. Je to jako dát před býka červený hadr. Když pak ale zase vyběhnou, jsou to zase ti úžasní pozitivní lidé.
Jsou jako dealeři
Nadšení do běhu je tak nakažlivé! Až tak, že pokud někdo neběhá, je nutné mu tento sport doporučit. Do běžecké sekty je nutné uvrtat všechny – bez rozdílu věku i pohlaví. Jak bez toho vůbec můžou žít?
Vše si plánují podle tréninků
Chcete si s ním domluvit kafe nebo jít na pivo? Tak to může být neřešitelný problém. V pondělí mají trénink, v úterý musí jít plavat, středa zase trénink, čtvrtek budou zničení a takhle je to stále do kolečka do kola. Jediné řešení? Domluvit se s ním na společném běhu.
Můžou více jíst
Běžci mají velký výdej energie, proto nemusí tolik přemýšlet nad jídlem a počítat kalorie. Občasné prohřešky si prostě kompenzují delším tréninkem. To fakt naštve, zvlášť když vidíte toho hubeňoura dávat si v deset večer dezert, po kterém vy jen tak slintáte.
Všude se jim válí běžecké oblečení
Mít doma běžce může být až nepředstavitelně náročné pro pořádku milovné polovičky. Po doběhu shodí propocené smradlavé oblečení a než se začne prát, válí se všude možně. Je přece potřeba počkat, až se toho nasbírá více. A co teprve zablácené boty! Jen nedej bože, když se je svědomitý běžec rozhodne umýt v koupelně…
Utrácejí
Běh je přece nejlevnější sport, stačí jedny kecky, trenýrky a tričko. Tak proč běžci utrácejí pořád dokola za věci, které „nutně potřebují“? Sport testery, několik párů bot a oblečení přetékající šatník. Navíc milují vše, co jim jen trochu připomíná běh. Nikdy proto běžci nesmíte ukázat nic, na čem jsou nápisy run, running, runner, běh, běžec nebo je na něčem vyobrazená běžící silueta. Hned to chce a vše hned musí být jeho – tričko, taška, zápisník i kýčovitá figurka, po které by jinak ani nevzdechli.
Jojo, utrácení za sportovní oblečení je mor. Já teď byla omylem s kamarádkou v Decathlonu a mám sepsaný pěkně dlouhý seznam :D, už aby bylo po výplatě :D. A když už jsme u toho oblečení… ona kamarádka – nebežec – si koupila krásné legíny a hádejte co? Byla běhat! Až takovouhle sílu to utrácení může mít 🙂
Kači zdravíme. No tak to pak je skvělé chození do obchodů, když motivuje. Za nás palec nahoru 🙂
Haha, to me ale pobavilo. Ze bych dokazala mluvit hodiny o behani, to snad ani ne, ale ze vetsina mych terminu se ridi podle behani – to zase ano. Je pravda, ze diky behani se mi o hoodne zlepsil apetit a taky, kdyz si nemuzu jit 2x-3x tydne zasportovat, tak jsem frustrovana a spatne naladena.
https://simplelivingstylebyvera.blogspot.co.at/
Běžci jsou v podstatě feťáci. Tělo při běhu produkuje látku zvanou endokanabinoid. Složením je dost podobná kanabinoidům, které známe pod pojmy „tráva“, takže si v podstatě jenom vypěstují závislost na této látce, kvůli které se pak cítí šťastněji. Když svou dávku ale nedostanou, jsou protivní, stejně tak jako uživatel konopí. A proč člověk vyhledává pocit štěstí ? No protože je nešťastný. Takže jsou běžci ve finále nešťastní feťáci štěstí … Nemáte zač
🙂 no něco na tom bude
Tak to je super, samé benefity to běhání má 🙂