Váha – to je věc, se kterou bojuji vlastně pořád. Na začátku letošního roku jsem se opět dostal na hranici, kterou už jsme myslel, že nepřekonám – metrák. Zkrátka byl už ze mě opět malý slon a bylo potřeba s tím pořádně pohnout.
A dost!
Nedalo by se říct, že jsem se pohyboval nějak málo nebo že bych se vyloženě přejídal. Jenže skladba stravy prostě nebyla to pravé, a to jsem ještě nevěděl to nejdůležitější – byl jsem závislý na cukru.
Na začátku února jsem naštěstí potkal kamaráda Vláďu a tím se celá situace radikálně otočila. Na základě jeho rady jsem začal s detoxikací, vysadil úplně bílé cukry a ostatní sacharidy rapidně omezil. Tělo se s tím muselo poprat. Hlady jsme ale netrpěl. Jedl jsem, co se dalo. Když jsem dostal chuť na sladké, spravila to třeba uzená parenica. No snadné to nebylo, o tom může vyprávět Sonička, cukr je droga a tak se dostavily abstinenční příznaky. Podrážděnost, vysílení, apatie. První týden byl zkrátka šílený.
V odborných rukou
Svěřili jsme se s tím na sociálních sítích a ozvali se nám Hanka s Michalem z Cardiolabu. Hanka je lékařka, kardioložka a Michal bývalý vrcholový sportovec a reprezentant v moderním pětiboji. Pozvali si nás k sobě do laboratoře, kterou mají v Příbrami. Změřili mi tělesné složení, udělali zátěžový test a výsledek byl, co se týče tělesného složení, katastrofa (úroveň útrobního tuku 9, tedy hraniční hodnota). Je velká škoda, že netušíme, jak by dopadl o 14 dní dříve, než jsem omezil cukry. Tělo už totiž ztratilo spousty zadržované vody a začalo spalovat tuky.
Co říkaly testy?
Zátěžový test dopadl o poznání lépe. Není také divu, trénoval jsem stále a tak mě limitovala zejména nadváha. VO2peak 4,27l/min přepočteno na aktuální váhu 94,2 kila VO2Max 45 – výsledek, se kterým se dá pracovat. Co bylo ještě zajímavější, byla informace o poměru spalování cukrů a tuků při zátěži. Tady se ukázalo, že radikální omezení cukrů ve stravě vedlo ke ketóze. To znamená, že tělo již výhradně spalovalo tuky. Vzhledem k tomu, že jsem chtěl pokračovat v tréninku a zlepšovat kondici, Michal s Hankou mi vysvětlili, že držet se dál v ketóze již nemá smysl.
Jakmile jsme měli v ruce výsledky, mohli jsme začít připravovat strategii, jak pokračovat tak, abych neubližoval tělu, zlepšoval výkony a stále pokračoval v redukci tělesného tuku. Dlouhá diskuze o tom, co jíst, jak vybírat vhodné potraviny. Skloubit moji představu a doporučení nebylo snadné. Já chtěl být více radikální, Hanka mi vysvětlovala, že to nesmím přehánět, abych si neublížil. Výsledný kompromis respektující můj životní styl, časové možnosti a zdravotní dispozice (opět se mi objevil vysoký krevní tlak) jsme dolaďovali často i později telefonicky a po zprávách.
Co na to srdce?
U sportovních testů to ale nezůstalo. V následujících týdnech jsme pokračovali vyšetřením srdce a krve. Ač nerad, musel jsem opět začít brát léky na tlak. Hanka mi vysvětlila, že mám na ultrazvuku srdce kvůli vysokému tlaku již zesílenou srdeční stěnu, zhoršenou funkci srdečního svalu a při zátěži mi nepřiměřeně stoupá krevní tlak, což mi jednak omezuje výkonnost, ale hlavně je to poměrně rizikové a může to vést k velkým problémům.
Další dva měsíce znamenaly další pokrok, další měření tělesného složení a pokles pod 90 kilo. Úroveň útrobního tuku 7, ale také mírný úbytek svalové hmoty. Opět jsme pokračovali v dlouhé diskuzi, jak správně nastavit stravu. Hlavně jsme se shodli na tom, že se musím vyhýbat „prefabrikovaným“ jídlům. Pečlivě si číst složení, nejen nutriční hodnoty všeho, co jím a úplně se vyhýbat jakýmkoliv výrobkům s „bílým“ cukrem.
Váha klesá, výkonnost stoupá
Posun jsem cítil také v trénincích. Bez problémů jsem navyšoval tréninkové dávky. V závodech začal padat jeden osobák za druhým a já se celkově cítil lépe a lépe. Díky vysokému tempu, do kterého jsme se dostali, byla naše další návštěva v Cardiolabu až na začátku července, necelý měsíc před mým vrcholem sezóny, Grossglockner ultra trail – 75 km s převýšením 4000m. Poslední šance doladit formu a zjistit, jak na tom jsem.
A výsledek?
Takový jsem ani v nejmenším nečekal. Úroveň útrobního tuku 3, celkové procento tuku 6% a nárůst svalové hmoty 4kg. Nevěřil jsme svým očím. Následoval zátěžový test. Trocha únavy z předchozích dní sice byla znát, ale test byl rychlý, 30 minut zkrátka vydržet jde. Ukázalo se, že redukce váhy, i když byla rychlá, neměla dopad na výkon VO2peak stoupl na 4,42l/min, VO2Max tedy 53,5. To znamená, že mě budou v kopcích paradoxně brzdit více moje svaly, než výkonnost. Poměr spalování cukrů a tuků už neukazoval ketózu, vypadal normálně, ale bylo patrné, že je tady největší rezerva. Vytrvalostní trénink, jeho absence na začátku sezóny se teď dohání jen velmi těžko. Na druhou stranu 75 kilometrů bych zvládnout měl, pokud budu správně doplňovat energii. Je to také velký příslib do budoucna, obrovské rezervy, které mám, znamenají, že systematickým tréninkem se mám stále kam posouvat.
A co na to přímo odborníci z Cardiolabu – Hanka a Michal:
Michal je ideálním příkladem toho, jak v praxi funguje, když opakované pokusy o úpravu váhy a zlepšení kondice popadnete za správný konec a máte správnou motivaci a nadšení.
Pojďme na to popořádku.
Na tom, že by Michal rád s naší pomocí zlepšil výkonnost, upravil váhu a splnil si své běžecké sny jsme se domluvili v lednu. Nadváha (nebo, abychom byli přesní, zbytečný tuk) ho brzdil ve snaze lepšit se ve svém milovaném sportu, kterým je běh a zejména dlouhé tratě charakteru ultra.
Na úvod jsme také zjistili, že se díky rodinným dispozicím, nepříliš ideálnímu životnímu stylu a nadváze, která byla poslední kapkou do pověstného poháru trpělivosti Michalova těla, objevil takzvaný metabolický syndrom. Je to bohužel významný rizikový faktor srdečních onemocnění, jeho součástí je i vysoký krevní tlak, který měl Michal už zřejmě delší dobu, porucha metabolismu (hospodaření těla) s tuky a cukry. Stručně řečeno – nechat to být a takto dál sportovat je vstupenka k potenciálnímu velkému průšvihu.
Tak jsme to vzali od podlahy a pustili se do měření, vážení a vymýšlení strategie a přípravy plánu Michalovi doslova a do písmene šitého na tělo. Jak to vnímal Michal, jste si už přečetli a co je ještě důležité k tomu všemu napsat:
- Za celou dobu nebylo u Michala nutné sníst jediný prášek na hubnutí, nemusel pojídat žádné speciální dietní výživové oplňky, krabičková jídla či si náhražky skutečného jídla (nakoupené za velké peníze) míchat z předem připravených prášků.
- Všeho bylo dosáhnuto díky normálním základním potravinám, které běžně nakoupíte v každé samoobsluze, ale ještě lépe na trhu, jen přesně jsme si řekli, jaká jsou pravidla, co ANO a co NE.
- Nechtěli jsme po Michalovi, aby byl v dodržování strategie dokonalý (sami také nejsme, tak to nemůžeme chtít po druhých).
- Co jsme naopak požadovali, aby neměnil své tréninkové návyky (jen jsme lehce trénink zoptimalizovali) a hýbal se celkově tak, jako doposud, protože na to jsme vše propočítali.
- Také jsme požadovali, aby, když „vypadne ze hry“ aby se v nejbližším možném okamžiku zase vrátil k domluvené strategii.
- Vše jsme nastavili tak, aby se jednalo o trvalou změnu, aby nehrozil jojo efekt, aby se nejednalo o „dietu“ (tedy aby neměl hlad) a aby se cítil lépe.
Jak se nám to všem povedlo (99% je samozřejmě Michalova zásluha) můžete na přiloženém obrázku vidět sami. Je to do jednoho obrázku složená úvodní a aktuální analýza tělesného složení, aby bylo lépe vidět, kam se posunuly hodnoty.
Takže si to shrňme:
Základní výsledky jsou tyto:
Michal drží strategii zatím 4 měsíce a 3 týdny
Snížení hmotnosti – 11,5 kg
Snížení množství tuku – 14,6 kg !
Zvýšení svalové hmoty + 3,0 kg
Zlepšení na půlmaraton za 4 měsíce o 20 minut
Zlepšení funkčních parametrů organismu o více než 20%
A na závěr to nejlepší: Předpokládáme i zlepšení laboratorních výsledků, nálezu na echokardiografii i reakci krevního tlaku v zátěži a tedy postupné snížení a možná i vysazení léků na vysoký krevní tlak. U Michala tak velmi významně klesla pravděpodobnost, že při nevhodně pojatém přístupu ke sportu při současné nadváze, vysokému tlaku a dalších faktorech si spíše ublíží, než aby svému tělu prospěl.
Michal je prostě borec! A protože za každým borcem stojí ale skvělá žena, takže nesmíme zapomenout na Michalovu největší inspirátorku, kterou je Soňa. Ta je nejen skvělá, ale má také parametry fitness modelky a výkonnost velmi dobré sportovkyně v jednom. Na to jsme jí dali „oficiální papíry“ 🙂 a potvrdili, že žádná úprava stravy a tělesného složení v jejím případě není skutečně vůbec potřeba a role korektora Michalových občasných úletů je pro ní úplně ideální.
Super, gratuluji, jsem na tom +- podobně, ale jedna věc mě a možná i tebe trápí. Podle BMI tabulek jsi jako já pořád v nadváze, pokud se podíváme na váhu a výšku průměrných světových ultraběžců, mají na svou výšku – 100 průměrně o deset až patnáct kilogramů méně, u tebe by to vycházelo na cca 65 kg. Jelikož máš podle měření jen nějakých 5 kg tuku (je to opravdu spolehlivé měření?), je možné se na těch tvých optimálních 65 kg nějakým způsobem dostat? Nedoplnil bys prosímtě článek ještě o míry obvodu hrudníku, pasu, boků a stehen?
Ahoj, BMI je samozrejme uplny nesmysl, ktery nic neznamena. Ja mit 65 kilo tak jsem jen kostra 🙂 prave proto je potreba zmerit telesne slozeni na profesionalnim stroji (zadna domaci vaha nebo takovy ten volant co pouzivaji na poutich) Tanita meri s odchylkou tusim max 2% to znamena pokud mam 5,8%tuku je to neco mezi 5,7 a 5,9. Pokud bych chtel muzu samozrejme pracovat na omezeni svalove hnoty, ale to uplne nechci. Uvidime kam me posune systematicky trenink.
Jinak drzim palce. Nedrzet se tabulek, ale snazit spise premyslet co bude dobre pro zivot, ten neni jen o behu 😉
Můžete prosím napsat, jak se teď vlastně stravujete? Jinak článek super, jen tohle mi tam trochu chybí. Díky 🙂
Díky Vašku, je to celkem jednoduché, jím skoro normálně, jen místo chleba, brambor, rýže, těstovin a podobných příloh jím zeleninu. No a místo sladkých dezertů, jogurty nebo třeba neslazenou zmrzlinu.