Když si hlava řekne, že se už to nejde, tak to prostě nepůjde a nebude poslouchat ani tělo. Co při běhání pomáhá nám?
SOŇA
Když jsem před dvěma roky odběhla svůj první maraton, byla jsem sice nadšená, že jsem to dokázala, jenže najednou jsem ztratila svůj cíl a nevěděla jsem co dál. Chvíli mi běhání připadalo takové bezúčelné, nedělalo mi takovou radost, jako předtím. Jenže pak se to zase zlomilo a já si dávám pořád nové a nové výzvy. Někdy jsou velké a jindy malinkaté. Obojí mi ale pomáhá:
Závod
Velkou motivací je mi vždy nějaký závod, na který se s Míšou přihlásíme. V tomto roce to pro mě zatím byl Grossglockner ultra trail. Věděla jsem, že tento vysokohorský závod mi nic nedaruje a že na něho musím být připravená. Kromě tréninků to například bylo i spaní ve speciálním hypoxi stanu, který simuloval pobyt ve vysoké nadmořské výšce. Spaní o tropických nocích v uzavřeném stanu, kde bylo ještě větší horko než v ložnici, někdy nebyl úplný med. Na závodě jsem to však velmi ocenila a v pohodě ho zvládla.
Běhání ve skupině
Hodně mi ve zlepšování pomáhá, když každou středu chodím trénovat s jinýma běžkyněma na tréninky Jdu běhat. I když se mi občas nechce, tady nechci být poslední a když vidím, jak jiné holky běží, baví mě to s nimi závodit a zkoušet, která toho víc dokážeme. Někdy se až sama divím, čeho všeho jsem schopná.
Hudba
U silničních rychlých závodů mi hodně pomáhá hudba. „Oblbne“ moji hlavu. Hodně to potřebuji u dlouhých, táhlých rovinek, kde mě ihned napadá, že už nemůžu. Hudba mi nahodí tempo a dotáhne mě do cíle, je to pro mě také zajímavá motivace. Musím však ji mít správně zvolenou a namixovanou. Na můj hudební vkus se mne ale při závodech neptejte. Jsou retro písně a samé duc duc duc.
MICHAL
Motivace je pro mně často samotný běh, jenže někdy to zkrátka nestačí. Přijdou protiběžné myšlenky, člověku se zkrátka nechce a pak je potřeba nasadit těžší kalkibr. Řeším to různě, ale tady jsou mé nejsilnější metody:
Jídlo v cíli
Co je lepší motivací, než představa dobrého jídla po doběhu? Z počátku mám spousty energie a s motivací není žádný problém, ale když běžím delší vzdálenost, někdy se stane, že se mě nechce běžet tak rychle nebo bych klidně i chvílí šel. Jenže pak si vzpomenu, že až doběhnu, dám si nějakou dobrotu: může to být šlehačka s burákovým máslem a jahodami nebo třeba palačinky a najednou mám zase síly na rozdávání a tempo stoupá.
Diváci
Při závodech se může stát, že trochu přepálím začátek nebo do některého kopce běžím rychleji, než mám a pak mi dojdou síly. To pak ale stačí vidět povzbuzující diváky, jak mě ženou vpřed a najednou vše přebolí a já zaberu, jako bych byl znovu na startu a neměl za sebou ani metr.
Podobně to mám při tréninku, občas to nejde a nejraději bych se otočil domů a na trénink se vykašlal, jenže pak proti sobě vidím jiné běžce a řeknu si, přece se na to nemůžu vykašlat, makám a pěkně ten trénink dokončím.