V Portugalsko jsme už měli proběhané v okolí Porta a Lisabonu. Když ale přišla nabídka podívat se na jih, do oblasti nekonečných písčitých pláží lemovaných romantickými útesy, přímořských městeček, která díky svým bílo-modrým uličkám jako by vypadla z obrázků místních malířů i běžeckých míst, nad kterými zaplesá srdce každého běžce, nemohla jsem říci ne a udělala jsem dobře. Algarve si mě totiž omotalo okolo prstu na první dobrou.
„Toto bude novinářská cesta, kde bude i prostor k tomu, abys tam mohla běhat, to by se ti mohlo líbit.“ Na tohle jsem přece hned musela slyšet! Moje představa o jižním regionu Algarve byla jasná – oceán a útesy. Moře jsem neviděla už přes rok a měla jsem po něm takový absťák, že moje přání bylo vyslyšeno a jak se říká – když něco moc chceš, tak ono se ti to splní. Proč se zrovna Algarve takto jmenuje? Původ lze hledat v arabštině – u Maurů, protože slovo „al gharb“ znamená „západ“ a právě s Maury je tu protkaná i historie.
Když jsme po třech a půl hodinách přímého letu z Prahy přistávali v hlavním městě Faru, hned mě zeshora zaujalo množství tyrkysových lagun ladících se středomořským rázem krajiny, které jsem viděla z okýnka. Přesně toto mám ráda a bylo mi jasné, že tady se mi bude líbit. Do podobných krajin lítám ráda.
Ke kapličce ( kde chci další svatbu) i na pláž
První zastávkou bylo Porches, místo, kde nejde vynechat prohlídku překrásné kapličky Nossa Senhora da Rocha, která je z fotek známá na výběžku dvou spojujících se útesů, jak díky své špičaté věžičce bíle září do dálky. Je to tak romantické místo, že zde zrovna probíhala svatba. Ach, kdybych za sebou už s Míšou neměla už dvě svatby ( jednu na půlmartonu a druhou v Indii), asi bych věděla, kde chci říci své ano. No možná by to byl dobrý tip třeba na naši „starouškovskou“ zlatou svatbu.
Hned pod kapličkou jsou na obou stranách po útesy písčité pláže, kde se dá krásně plavat. Jen oceán byl na mě dost studený, takže na mě platil trik – prostě žádné osmělování šup do vody. Po cestování to bylo dokonalé nabrání nových sil a osvěžení.
Ráj pro všechny běžce
Porches má plno možností jak pro silniční, tak pro trailové běžce. Od našeho resortu se skvěle běhalo k malým plážím, ke kterým vede spousta schodů, a ty jsou na trénink taky skvělé. Dobře se běželo do města Armação de Pêra, kde se dá běhat po pláži, ale také je tu nově vystavená speciální „mostní“ cyklo trasa, to znamená, že nad mokřinami a malými lagunkami vedou speciální dřevěné můstky, po kterých se dá okolo oceánu chodit, jezdit, ale také skvěle běhat. A musím říct, že tohle stálo opravdu za to.
V Porches jsem moc ráda běhala také po stezkách vedoucích po útesech. Je to bezpečné, ale někdy dobrodružné, trasy tu vedou cik-cak a na tento terén doporučuji dobré trailové boty.
Jen si tu dávejte pozor, když prší ( i když v Algarve je prý okolo 300 slunečných dnů v roce), ale já tu jednou déšť zažila. I obyčejné chodníky se tu promění v klouzající plochu, stejně tak jako kameny či skály, na kterých jemný prach udělá jemné bahýnko, které podjíždí jako čert. V létě je jasné, že běhání budou patřit rána a večery ( ale tím, že je tu o hodinu méně než v Česku) nebudou vstávání tak náročná. Pokud se tu budete chystat na podzim, tak teploty budou na běhání příjemné i přes den.
Skvělé je to tu i na plážích. Jsou dlouhé a písek je tu pevný, takže si to užijete zejména ráno a večer, když už jsou pláže prázdné a slunce má zlatavý podtón a tolik nepálí.
Když milujete útesy
Když jsem byla loni na jazykovém kurzu na Maltě, tak ke zdejším highlightům patřily i na nedalekém ostrově Gozo vyhlášené skalní útesy, ke kterým chtěl každý turista. Jenže tady za tím nemusíte na speciální výlet, tady v Algarve toto máte na každém kroku. A nejlepší zážitek je vydat se na loď, kde z vody toho uvidíte fakt hodně. Lodní výlet začíná v městečku Albufeira, které je zajímavé svými pestrobarevnými domy. Tříhodinová cesta lodí vede směrem na západ, okolo pobřeží, kde se střídají dlouhé pláže a cesta vede až k nádherným útesům, kde skalní útvary trčí i z vody a je to fakt krásný pohled.
Ještě než dojedete k zlatému hřebu, tak z vody míjíte i zmíněnou kapličku Nossa Senhora da Rocha, je to skvělé ji vidět zase z jiného úhlu. Nejkrásnější ale na celém lodním výletu je ale jeskyně Benagil – loď do ní vjede a nad hlavou se vám díky kruhovité díře otevře nebe. Je magické a nádherné a dokonce se sem dá dostat i na paddle boardu, to taky musí být velký zážitek! Za magickým oknem pak loď zakotví a můžete si z ní skočit šipku do nádherné průzračné a čisté oceánské vody. Jen nebuďte překvapení, že i ve velkém parnu její teplota fakt osvěžující.
Další lodní výlet doporučuji z městečka Lagos, jmenuje se „Grotto Boat Tour“ – tedy cesta za jeskyněmi. Do lodi se vejde pár lidí a počítejte s tím, že někdy může být cesta pěkně mokrá, zvlášť když přejede velkou vlnu a chytíte přímý náraz vody. Projíždíte tu člunem až do skalních jeskyní, které kontrastují s tyrkysovou až temně modrou barvou oceánu a přes skalní útvary vidíte zajímavé průhledy i skalní okna.
Pokud vás zajímají ostrovní laguny tak nedaleko městečka Olhão, které má uličky jako z pohádky a je také slavné svými rybí trhy a chcete se vykoupat na ostrovní písečné pláži jako z katalogu s tyrkysovou vodou, zkuste lodní tour okolo přírodní rezervace Ria Formosa, která je plná kanálů, ostrůvků ale také jedinečných fialových bažin a speciálních druhů ptáků, dokonce tu na jednom místě najdete velké množství mořských koníků.
Co tady určitě nevynechat – aneb něco pro mlsné jazýčky
Jedno je jisté – kdybych tady každý den neběhala, přiletěla bych po týdnu pobytu asi o deset kilo těžší. Místní jídlo je totiž dokonalé! Je plné místních čerstvých ryb a mořských plodů, vyhlášené jsou tu taky sardinky. Čerstvé i v konzervě ( byli jsme se tu podívat na jejich na jejich výrobu a dozvěděla jsem se například to, že kvalitní sardinky poznáte podle toho, že jsou pěkně baculaté v jedné konzervě jsou tak dvě. Znamená to, že tyto byly vylovené ve správný čas ( takže dospělí jedinci) a že jsou plné cenných látek).
Vyhlášenou specialitou v Algarve je také kuře Piri-Piri. Svůj název získalo od pálivých papriček Ptačí oko, které se sem dovážejí z nedaleké Afriky. Kuře Piri-piri chutná luxusně, pálivost si v restauraci můžete objednat podle své chuti. K tomu se podává salát a domácí hranolky, no nevěřila bych, jaké množství jsem toho kvůli té dokonalé harmonii schopná sníst! Pokud chcete vyzkoušet pravé Piri-Piri, na které chodí i místní, vydejte se do restaurace Ramires v městečku Guia nedaleko Albufeiry, která tu funguje už od roku 1964 a je pořád úplně plná, takže doporučuji si předem udělat rezervaci, abyste nejeli zpátky s prázdným žaludkem a podrážděnými chuťovými buňkami!
Jelikož v Algarve rostou vyhlášené algarvské pomeranče, stojí za tu v restauraci nebo v kavárně objednat „frešák“ – tedy čerstvě vymačkaný pomerančový džus. Má skvělou chuť a dodá vitamíny a v parných dnech s pár kostkami ledu skvěle osvěží. S pomeranči tu najdete kdeco, koupila jsem si třeba zajímavý ocet z algarvských pomerančů. Žádný jen pomeranči ochucený ocet, tento vznikl přímo kvašením pomerančových plodů. Má zajímavou kořeněnou a mírně natrpklou chuť a salátům dodá zcela originální nádech. Mým favoritem je ale pomerančová sůl, která udělá z každého jídla originální a doporučuji ji na zejména na zeleninu. Místní sůl je tu vyhlášená, najdete spousty salin, kde vzniká i luxusní sůl „solný květ“ – tedy vločky soli se sbírají z hladiny salin a patří to k té nejlepší a nejcennější soli. My se byli podívat v salině Salmarin, kde například chilli sůl dávali na jahody a chutnalo to luxusně!
Moje tipy:
Uličky v Olhão a v Burgau
Jestliže se vám líbí bílo-modré uličky třeba na Santorini nebo v Maroku, něco podobného najdete i tady. Nádherné domky mají modré okenice i dveře a po zdech se plazí v zářivých barvách květy keře bunganvilie.
Až k majáku
Co v Algarve nelze také vynechat, je výlet k majáku U Mysu svatého Vincenta, což je nej jiho-západnější místo Evropy. Maják má 24 metrů, je na 75 metrovém útesu a jeho světlo prý jde vidět až na vzdálenost 60 kilometrů. A jak by ne, když tudy vedou nejrušnější lodní cesty.
A moje hodnocení?
Pokud máte rádi moře ( tady oceán) , ale nemusíte u něho každý den ležet, rádi cestujete, zajímá vás historie, nevšední a měnící se příroda a rádi běháte, vydejte se právě sem. Třista slunečných dní a teplé klima je skvělé pro běžce nejenom v letní sezóně, ale hezky v teple se tu dá třeba strávit podzim.
Děkuji Turismo de Portugal za úžasné zážitky a za pozvání. Užila jsem si to tu se super partou kolegů – novinářů plnými doušky. Tak Até breve Algarve! Chci tě zase brzy vidět a ukázat tě taky Míšovi.
Chcete se o Algarve dozvědět více? Pak doporučuji podívat se na tyto stránky.
