Foto: Filip Marvan
Je podzim, tedy ideální doba na to, vyrazit na hory. Končí sezona a tak je dobré se zaměřit na vytrvalost. Nejlepší způsob, jak pro běžce spojit příjemné s užitečným, je vyzkoušet rychlostní nebo také intenzivní turistiku.
Proč turistika a ne běh?
Turistika je spojena s poznáváním přírody, proto není nutné být super rychlý. Jde vlastně o velmi intenzivní indiánský běh. Rychlá chůze do kopce ale střídá seběh nebo zdolávání lehčích skal. Není ostudou se na krásných místech zastavit a pokochat se výhledy. Oproti běhu je tak intenzita menší, ale přece jen se při tomto pohybu tep nešplhá tak vysoko.
O posledním říjnovém víkendu jsme se na takový výlet vydali i my. V našich milovaných Krkonoších jsme finišovali test výbavy právě na tento sport. Konkrétně bot Salewa Lite Train, bundy Pedroc PTC a batohu Apex 15. Vybavení jsme testovali od jara, hlavně boty a batoh, které se osvědčily při podobných aktivitách – jak na horkém řeckém ostrově Kos, stejně jako v chladějších podmínkách Krkonoš. Jen bundu z Polartecu jsme od jarních testů na Šumavě v rámci Vltava runu stále neměli jak pořádně prověřit. Až teď, při teplotách v rozmezí 3 – 10 stupňů jsme byli schopni poznat její hlavní výhody.
Vyrazili jsme mimo jiné na naši oblíbenou trasu na Žalý. Ještě před výstupem po sjezdovce nás zasáhl menší déšť, naštěstí netrval dlouho a my se tak mohli po kratičké zastávce (na oblíbené borůvkové knedlíky) pustit do polykání dalších kilometrů. Ukázalo se, že i půl hodinová zastávka stačila k tomu, abychom perfektně uschli. Mohli jsme tak za povzbuzování ostatních návštěvníků horské hospůdky vyrazit ostrým tempem.
Až ke sjezdovce jsme šli bez zastavení, ale na ní, s výhledem na Černou horu, jsme se museli pokochat. Neskutečné! Zlaté listí, žloutnoucí tráva a zeleň – to vše dohromady spolu s kopci kolem. Prostě paráda. Energie z okolí do nás proudila a my se nemohli od té krásy odtrhnout.
Abychom poznali nová místa, rozhodli jsme se vydat lesními cestami. Místy jsem si užíval seběhy jako už dlouho ne. Soňa, ještě lehce pochroumaná z minulého týdne – kdy při trailu spadla, se dolů pouštěla o dost opatrněji. Přesto se pohybovala velmi svižně a tak jsme stihli dorazit na základnu ještě před setměním.
Druhý den jsme se nechali vést našim kamarádem Filipem. Tentokrát již za výrazně vyšších teplot jsme proběhli trasu od Michlova mlýna do Špindlu a kolem přehrady zpět. Shodli jsme se, že když už máme za sebou hodně závodů, ztrácíme občas motivaci k běhu, ale vyrazit na hory poznávat přírodu, je pro nás úžasný restart. Naběháme a nachodíme desítky kilometrů, přesto nejsme vyčerpaní ale naopak neskutečně nabití energií.
A jak dopadlo vybavení?
Boty Salewa Lite Train, ač nejsou běžecké, ale turistické, se ukázaly jako zdatný pomocník nejen při chůzi v obtížném terénu, ale dokážou podržet v ostrých sebězích.
Jejich váha – pouhých 260 gramů – by mohla nechávat tušit, že se jedná o závodní skořápky. Jenže jejich konstrukce je překvapivě odolná. Dokonce ani tlumení se nedá nic vytknout. Přes moji poněkud vyšší váhu se v nich nebojím zdolávat i větší desítky kilometrů.
Výborná prodyšnost svršku se projevila v Řecku, kde teploty místy atakovaly až čtyřicítku. Naopak i v chladnějších podmínkách českých hor jsme ocenili „pogumování“ špičky, protažené až těsně před kotník. Při přebíhání menších kaluží se tak voda neměla šanci dostat dovnitř.
Podešev od specialistů z Michelinu je další specialitou těchto bot. Velmi měkká guma drží skvěle téměř na jakémkoliv povrchu a dodává noze naprostou jistotu.
Na závěr jsem si nechal pohodlí. V tom je tahle bota opravdu výjimečná, díky širokému jazyku z příjemného materiálu sedí na noze pevně, ale přitom nikde netlačí. Od prvního obutí jsme si se Soňou byli jistí, že budeme kamarádi.
A moje finální hodnocení? Myslím si, že pro rychlostní turistiku se bude obtížně hledat lepší bota.
Bunda Salewa Pedroc PTC je překvapivě lehká. Je vyrobena ze dvou různých materiálů Polartec, které ji jasně směřují pro použití v chladném počasí. Díky prodyšnosti se dá používat i v teplejších měsících na běžnou turistiku, ale podle nás je opravdu potřeba až při teplotách atakujících nulu. Při nich se ukazují její výhody. Tři vrstvy v jedné, prodyšnost a přesto solidní odolnost proti větru a velmi rychlé prosychání.
V Krkonoších jsem si pod ní vzal ještě termo a jedno funkční triko. Při teplotě okolo 3 stupňů to bylo super, ale už při 10 to bylo až moc. Klidně by se dala jedna vrstva ubrat. Přesto nenasakovala vodou a stíhala skvěle osychat. Líbily se nám také otvory v rukávu na provlečení palců, díky čemuž bunda částečně chrání před chladem i ruce.
Bundu tak můžu doporučit, hlavně na turistiku a na běh až při teplotách kolem nuly. Pokud jde o pohodlí při nošení, není jí co vytknout – snad jen až příliš úzký střih. To je ale spíše výzva pro mě, o něco zase zhubnout.
Batoh Apex 15 jsem chválil už po Sky Marathonu. Ukázal se jako perfektní pomocník na dlouhý běh. Zejména proto, že je vybaven kapsou, do které je možné přidat vak na vodu. Takto jsem si ho také pro závody upravil a ukázalo se to jako skvělá volba. Využil jsem také přípravu na uchycení hůlek, případně horolezecké výbavy.
Velikost pro běh je obrovská, na nutnou výbavu je dimenzován až až. Při turistice do něj ale dám nejen jídlo na celý den, dvě teplé mikiny, ale také spousty dalšího. Přesto všechno působí velmi subtilním dojmem a oproti ostatním turistům na horách si připadám, jako že jsem si něco zapomněl doma.
Batoh tak mohu s klidným srdcem doporučit. Je vhodný pro někoho, kdo buďto chce při turistice jít na lehko, nebo při běhu naopak nebýt zaskočen ani při velmi dlouhém běhu.