Láska jménem běh

Foto: Reebok

Že miluji Michala, o tom není pochyb. Je tu ale ještě něco, co má v mém srdci velké místo. Naštěstí Míša žárlit nemusí – je to běh. Máme spolu takový příjemný vztah. Něco vám dnes o nás dvou prozradím. Ale psssst! Je to dost osobní a tajné – tak to prosím nikomu neříkejte!

Celý život jsme okolo sebe chodili. Nepřipadal mi nijak atraktivní – prostě nebyl můj typ. Byl tu pro jiné, kteří se k němu hodili více. Ano, několikrát jsem ho musela i přetrpět, ale nikdy mi nevlezl do hlavy, natož do srdce.

Ignorovala jsem ho. Nechápala, proč jiní ho tak milují, proč jsou jím tak omámeni. Proč má pro ně takové charizma….Jenže pak se to před třemi lety stalo. Stáli jsme tváří v tvář. Setkali jsme se.  Tentokrát to bylo doopravdy. Jednou to snad přežiju – říkala jsem si. Ne, není můj typ, opakovala jsem si zase a zase. Jenže najednou jsem se s ním cítila jak v nebi – šťastně, volně, nádherně. Tak tohle na něm všichni mají?

Vlezl mi do hlavy. Začala jsem na něj myslet. Častěji a častěji a chtěla jsem čím dál víc být s ním. On se mnou taky. Šli jsme na to pozvolna. Nejprve pomaličku a krátce a pak rychleji a dále. Zžívali jsme se, poznávali… Krásných chvil bylo tolik a já si je tak vychutnávala! Jenže vše není tak růžové a tak tyto chvíle někdy vystřídaly i malé krize. Připadalo mi, že vše není úplně tak, jak jsem si představovala. Někdy to byla bolest, někdy vyčerpání, někdy za to mohla moje hlava. Jenže vždy se za čas dostavil zase ten pocit, že s ním chci být a že stojí za to.

A jsme spolu pořád. Myslím na něho každou vlnou chvilku a když spolu déle nejsme, chybí mi a já trpím! Když se pak vrátí, jsem jak vyměněná, je to opravdu omaný pocit. Někdy jsou naše nové začátky těžší, pak se to lepší, čím více jsme zase spolu. Jen já a on. Jen my dva. Mění mě, mění můj život, dělá mě lepší, zdravější, šťastnější, volnější… nikdy bych nevěřila, že by to mohl dokázat. Proto ho miluji celým svým srdcem….miluji…miluji….BĚH! Krásný lásky čas všem!

Reklama

Napsat komentář