Chcete z běhu vytěžit maximum? Pak je ideální, pokud ho kombinujete i s jinými sporty, třeba s cyklistikou, do které jsem se teď pustil i já. Už jako kluk jsem závodil a teď jsem se ke svojí dětské lásce zase vrátil. Jak tyto sporty jdou k sobě, jaké si pořídit vybavení a co je nyní in? Vyzpovídal jsem odborníka na slovo vzatého – cyklistu a ultraběžce v jedné sobě – Milana Šimka.

Milanova vizitka:

Cyklistika ho provází celým životem – je to jeho životní styl, který skloubil s podnikáním – pracuje jako ředitel společnosti Equinox Europe, která vyrábí závodní karbonová kola. Od 12 let závodil a dotáhnul to až do střediska vrcholového sportu Favorit Brno, kariéru zakončil v Dukle Brno. Kromě kola má za sebou řadu maratónů (osobák za 2:56) a posledních 8 let se věnuje hlavně ultra maratónům.

Patříte k úspěšným běžcům, byl jste v top 10 na B7. Přitom se ale zabýváte cyklistikou, jak to jde dohromady?

Dlouhé ultra tratě jsou především o síle, kterou úspěšně budujete i na kole. Proto dobří cyklisté jsou i dobří běžci (Petr Vabroušek, Zbyněk Cypra). Toto pravidlo platí především na ultra tratích. Pokud budu chtít dobře běžet desítku nebo půlmaratón pak už potřebujete speciální běžecký trénink. Dá se říci, že kolo je zdrojem obecné vytrvalosti a síly pro ultra distance a kompenzační relaxační doplněk pro tratě do maratonu.

Pokud se běžec rozhodne používat kolo jako kompenzaci k běžeckému tréninku, kolik by asi měl najezdit? Je lepši jezdit pravidelně každý týden nebo si zpestřit trénink třeba jednou za měsíc nějakou dlouhou vyjížďkou?

Tak například pokud běhám 5-6x týdně, celkem sto kilometrů, pak doporučují kolo jednou maximálně dvakrát týdně – lehkou vyjížďku na maximálně hodinu po rovině. Pokud se ale chystám na ultra, pak doporučuji kolo plnohodnotně zařadit do přípravy. Na kole budujete sílu, vytrvalost, naučíte tělo na spalování tuku a navíc si neomlátíte nohy. Kolo je prostě šetrnější na pohybový aparát, přitom se hodně blíží těžkému běžeckému tréninku v terénu a kopcích.

Cyklistice v Česku dlouhodobě vládnou horská kola, a to i ve městech. Čím to je a proč vůbec uvažovat o pořízení silničního kola?

Cyklistika je jen jedna – silniční. To všechno okolo jsou jen módní trendy. To co, nemluví pro silniční cyklistiku, je provoz a nebezpečí na přeplněných silnicích. Vždy se ale dají najít bezpečné trasy mimo to a vychutnat si jízdu, kde to prostě frčí. Ráno vstanete a dáte si tři hodiny, za které zdatný hobík ujede třeba i 100 km. Poznáte spoustu míst, objedete kus cesty a ještě si užijete adrenalin z rychlosti. Silniční cyklistika je prostě čistý sport.

Profesně se zabýváte prodejem závodních karbonových ráfků. Jezdí na nich třeba Petr Vabroušek. Má smysl pro někoho, kdo nemá v cyklistice závodní ambice, si ho pořídit? Nebude to příliš drahé?

Kola jsou alfa-omega na vašem biku. To, co se točí, hraje klíčovou roli ve výkonu. Každý jednotlivý gram, co ušetříte na rotující části kol, je ekvivalent dvou gramům na pevných částech. Proto se náš projekt Equator zaměřuje hlavně na hobíky a začátečníky, co prostě váhají. Naše karbonová kola lze pořídit od 12 999 Kč a to je cena, která asi nikoho nezruinuje. Karbonová kola dodají vaší jízdě lehkost, akceleraci a také vaše kolo estetický zkrášlí. Na výkonu to pocítíte asi tak, jako když přezujete tréninková bagančata za závodních tretry. Pokud na botách ušetříte třeba sto gramů, je to na sto kilometrů deset tun, které musí vaše nohy nevzpírat navíc.

Oblíbeným tématem na cyklistických fórech je rozhodování, zda pořídit galusky nebo jít cestou duše plášť. Mnohdy se objevují názory, že galuska je problematická, špatně se mění, je u ní velké riziko defektu a co pak s tím někde na cestě. Na základě, čeho se rozhodovat a má vůbec amatér důvod pořídit si galusky?

Dříve platilo: hobík pláště, závodníci galusky. Díky domácímu výrobci galusek TUFO je vše jinak a pravidlo se mění. Galuska se dnes lepí pomoci oboustranné pásky (žádné lepidlo a ušmudlané ruce), defekt se opraví pomoci tmelů, který vozíme v dresu (žádné rezervy s sebou), i cenově to jde.

Takže galusky nebo pláště? Je to někde na půl cesty a žádná poučka vám nedá přesnou odpověď.

Já vždy dříve, než klientovi doporučím ta správná kola, tak si telefonujeme a ptám se na celou řadu otázek. Teprve pak můžeme učinit dobré rozhodnutí, zda jít do galusek či plášťů a jaký profil ráfku vybrat jako optimální. Každý, kdo mi zavolá na mobil (najdete ho na stránkách Equatoru), tomu rád poradím, ale musíme vše rozebrat. Toto osobní poradenství dělám od vzniku projektu Equator a velmi dobře to funguje.

Zpátky k vám. Když jste závodil, kolik jste natrénoval běhu a kolik jste k tomu najezdil na kole?

V době (cca dva až tři roky zpět) když jsem se ultra tratím poctivě věnoval, jsem naběhal 70-110 km/týdně a ročně najezdil cca tři tisíce km. Běhal jsem maximálně dva utramaratóny ročně, takže jsem měl kolo jako nedílnou součást přípravy. Pro horské ultra jsem volil zejména silové kopcovité terény, kde jsem budoval vytrvalost a sílu, bez ničení kloubů.

Jak se vám povedlo, že se sport stal vaším zaměstnáním? Co na tom máte nejraději?

Prostě jsem šel za svým snem. Když si něco dáte do hlavy, pak to dokážete. Sport je mým životním stylem a drogou. Když si denně „nepíchnu“, pak to nestojí za nic. Prostě musím.