Známou českou atletku na stadionu nepřehlédnete – na její vzhled pějou média ódy. Ambasadorka značky Nutrend se exkluzivně s Running2.cz podělila o to, jak se udržuje v kondici a díky čemu vypadá tak dobře.
Když jsem se dříve dívala na atletiku, připomínaly mi závodnice spíš muže. Teď jsou ale velmi ženské. Čím to je?
Důvodů bude asi několik. Beru to tak, že je jiná doba. Ženy chtějí vypadat jako ženy. Starají se o sebe více a chtějí se líbit. Pořád se ale najdou takové, u kterých pochybuji, zda-li je to ženská nebo chlap.
Jak se o sebe stará sportovkyně? Co nosíte s sebou na trénink?
Pečuji se o sebe ráda, ale nijak to nepřeháním. V tašce nenosím kromě sportovních věcí nic jiného. Vyjímkou je, když pak někam jdu a nestíhám se předtím stavit doma. To si pak přibalím krém na obličej, řasenku, kompaktní pudr a tužku na obočí.
Malujete se na tréninky a na závody?
Na trénink se líčím podle toho, kolik mám času a jestli se mi zrovna chce. Na závody je pro mne malování samozřejmostí, přece jenom se na mne dívá několik tisíc lidí ( tedy doufám… ) Razím ale cestu, že vše musí vypadat přirozeně. Rozhodně mne na dráze neuvidíte s nánosem make-upu.
Jak vypadá vaše stravování před a po závodech?
Před závodem ovlivňuje jídlo doba startu – záleží, jestli je dopoledne nebo odpoledne. Nejčastěji se však závodí k večeru – to se snažím pořádně najíst, protože vím, že večeře může být až někdy kolem půlnoci. V den závodu nejím maso, ani syrovou zeleninu. Po závodech je to už v podstatě jedno. Láduji se, co to dá.
Máte prý dobrou zkušenost s testem na potravinové intolerance. Jak jste se k tomu dostala a pořád tento stravovací režim dodržujete?
Dlouho jsme s trenérkou nevěděly, proč mne trápí záněty a cítila jsem se i dost často unavená. Dostaly jsme tip a já do toho šla. Jídelníček podle výsledků testů dodržuji, co to jen jde. Ovšem na některých závodech nemám na výběr a musím jíst to, co tam je. Taky jsem měla jsem měsíc volna a musím se přiznat, že jsem na to hodně kašlala. Ale teď s roční přípravou na Olympijské hry jsem do toho zpátky najela.
Co děláte s únavou po těžkých závodech, po trénincích?
Nejraději nedělám nic. Prostě si sednu, dám si nohy nahoru, koukám a relaxuju. Mám ráda i masáže – to pak cítím, jak mi každý sval v těle povoluje.
Za přítele máte vrcholového sportovce. Trénujete někdy spolu?
Ve volném čase neběhám, toho mám za celý rok až až. Když ale máme oba čas, jdeme se projít někam do přírody, to nás nabíjí. Na tréninku se skoro vůbec nepotkáváme, ale vyjímka potvrzuje pravidlo. Letos na soustředění v Nymburce jsme spolu občas klusali, to ale bylo vše.
