V minulém článku jak na první maraton, jsem se zaměřil na pět oblastí: tempo, zdraví, hydratace, strava před a v průběhu závodu. Dnes se zaměřím na praktické tipy, co na sebe. A protože maraton je hlavně o hlavě, tak dám tip, jak naladit hlavu.
Protože maraton trvá několik hodin, počasí se může několikrát změnit. Uděláte při něm zhruba 40 tisíc kroků a to je slušný nápor nejen na tělo ale také na sportovní výbavu.
Co tedy na sebe?
Zaměříme-li se na Volkswagen pražský maraton, lze předpokládat relativně teplé počasí. Bude tak stačit zvolit jen lehčí oblečení, triko, kraťasy, kompresky (návleky a ponožky) a samozřejmě boty. Dále je dobré doplnit výbavu o ledvinku nebo pás na několik drobností (telefon, gely, pár drobných, anticramp). Hodit se můžou brýle a kšiltovka nebo .
Jakou konkrétní výbavu jsem zvolil já?
Tričko s krátkým rukávem. Důležité je, aby triko sedělo a nikde ani trochu nedráždilo.
Kraťasy volím Craft Trail 2v1. Mám k tomu dva hlavní důvody, jednak všité nohavičky zajistí, že mě při běhu nebude dřít spodní prádlo, a potom dobře dostupných 5 kapes, na gely a další doplňky, jsou velkou výhodou.
Kompresní návleky RoyalBay Extreme používám pravidelně a zejména u dlouhých běhů si je nemohu vynachválit. Podrobněji o tom píšu v článku o kompresi. Doplňuji je pevnými kotníkovými ponožkami. Ponožky musí na noze perfektně sedět a nesmí se v průběhu závodu natáhnout a zkrabatět, jinak si přivodíte nepříjemné puchýře.
V botách jsem se rozhodoval mezi Saucony Triumph ISO, Nike LunarEpics a Adidas Supernova Glide 7. Nakonec zvítězily Saucony, které se pro mou váhu hodí na tuto distanci nejlépe. Jsou na jednu stranu velice pohodlné, ale zároveň mají dostatečný odpich a grip pro mou snahu, dát letos maraton pod 3:40.
Místo ledvinky volím svůj oblíbený FlipBelt. Pružný pás s jedinou kapsou po celém obvodu umožňuje vzít s sebou to nejdůležitější bez toho, aby mi někde něco poskakovalo nebo mě jakkoli jinak trápilo. Pokud ale nebudete mít kapsy v kraťasech jako já, doporučuji raději vzít nějakou větší ledvinku. Ideálně z pružného materiálu, aby v ní věci co nejlépe „seděly.“
Brýle musí sedět. Já se navíc rozhodl pro samozatmavovací, ty jsou ideální v případě, kdy předpokládám změnu počasí.
Kšiltovka nebo vizor je skvělý doplněk, i když není slunečný den, může vám výborně posloužit. Nejen že stíní, funguje jako potítko, ale může podržet mokrou houbičku na zátylku.
Pokud se začnete při běhu přehřívat, je potřeba se ochladit. Ochlazení zátylku je nejrychlejší cesta, jak dovést tělo opět do pohody.
Jak naladit hlavu?
Když už máte veškerou výbavu, je nejdůležitější částí výbavy vaše hlava. Určitě máte natrénováno, cítíte se skvěle, vyběhnete do závodu jako vítr, vše šlape jak má a najednou jako když utne. Nic se nedaří, dávat jednu nohu před druhou jako by byl nadlidský úkon. Máte chuť zastavit, lehnout si tam, kde zrovna jste a zůstat na tom místě na věky.
Právě jste narazili do maratonské zdi. Nedošly vám síly, nic vám nechybí, jen hlava se rozhodla, že už nechce běžet.
Asi každému běžci, který běhá delší trasy, se to stalo. Co s tím? To nejdůležitější je nezastavit! Pak existuje několik tipů. Jaký zkusíte a jak na vás bude fungovat, uvidíte sami.
- Dýchejte. Soustřeďte se na svůj dech, počítejte raz, dva, tři na nádech a raz, dva, tři na výdech. Myslete na to, že musíte nabrat vzduch až do břicha a zase vyhnat všechen vzduch až s toho nejzazšího místa v plicích.
- Počítejte. Někomu pomáhá, když si začne v duchu dělit vzdálenost, která mu zbývá na menší části. Začne počítat tempo, počet kroků nebo si jen tak s těmi čísly hrát, jen aby nemyslel na běh samotný.
- Představte si trasu kterou znáte. „Zbývá už jen 10 km, to znám, to je jako když jsem běžel v sobotu u nás v lese, tma, ta zatáčka je jako můj oblíbený strom. Je to už jen kousek, běhám to každou chvíli a vždy to zvládnu.“
- „Mám hole v ruce.“ Tenhle trik mě naučil Milan Kůtek. Když potřebuji odvést myšlenky, představuji si, že mám v rukách hole a jimi se odrážím. Ruce začnou správně pracovat, mně se lépe dýchá a běží se mi celkově lépe.
- Můj tajný tip. Od dětství je můj běžecký vzor Emil Zátopek. Před každým závodem, o kterém vím, že pro mě bude zkouškou, si pouštím na YouTube film o jeho maratonu v Helsinkách. Sleduji, jak běžel, držel tempo, i když soupeři už nemohli, ale hlavně, jak vběhl na stadion a ten duněl sborovým Zá-to-pek! Zá-to-pek!
Potom, když i na mě přijde krize a nemůžu dál, vzpomenu si na ten okamžik a na to skandování, na to jak Emil proběhl cílem a představuji si, jak i já budu za chvíli v cíli stejně šťastný.
Maraton je moje oblíbená vzdálenost. Pokaždé mě potrápí, ale pokaždé jsem šťastný, že jsem závod běžel. Vždycky si při něm vzpomenu na Zátopkovo: „Když nemůžeš, přidej!“ Užijte si ho stejně jako si ho vždy užívám já. Nezapomeňte, že je to také skvělá příležitost udělat hezké fotky do naší soutěže s Českým olympijským výborem #Nemuzespridej.