Moje cesta do Indie

„Ty jedeš do Indie? A to se nebojíš? Vždyť je tam šílená špína, nebezpečno a přivezeš si určitě nějakou hroznou chorobu!“ často jsem slýchala před odletem. Indie byla vždy můj sen a ten se mi nedávno splnil. Jaké to tam bylo?

Když jsem jako novinářka dostala nabídku poznat dvě oblasti Indie – jižní Keralu a střední Goa, neváhala jsem ani chvilku. Indie mne vždy fascinovala – barvami, vůněmi, kulturou…i když jsem vše znala jen z vyprávění, z fotek a televize, věděla jsem, že tady to bude pro mě to pravé. A taky že bylo! A žádné velké povídání, všechno nejlépe řeknou fotky!

Co je tu tak typické a na každém kroku? Kokosové palmy. Místní jim palmy neříkají, pro ně to jsou coconut tree. Nejkrásnější jsou tu palmové háje, ale jsou také všude na plážích, kde poskytují příjemný stín a chládek. Stačí se tu jen natáhnout na lehátko nebo na jednu z houpacích sítí, kterých tu je plno. Je to neskutečný relax!

Lidé tu jsou milí a přátelští. Každý bez rozdílu věku tu mluví aspoň lámaně anglicky, takže se všude domluvíte. Díky množství kokosových palem si tu můžete koupit na každém rohu za pár korun čerstvý kokosový ořech – ten vám hned rozseknou a skvěle se osvěžíte kokosovou vodou. Když mi tato drobná paní velkou mačetou do ořechu dělala díru, měla jsem strach, aby si neublížila. Práci s ní však ovládala bravurně a když jsem šťávu dopila, ještě mi do sáčku nasekala kokosovou dužinu. Jak lahodné!

Kromě skvělých kokosů tu doporučuji také čersvé fresh džusy. Nejvíce mi chutnaly z manga a ananasu, ale zkusila jsem také granátové jablko a limetku. Ta chuť! Plnou sklenici tu pořídíte i v lepší restauraci maximálně do třiceti korun.

Jídlo je tady kořeněné a neskutečně dobré. Kdybych měla říct, čím voní Indie, bylo by to koření kardamon. Dávají ho všude – do slaných jídel, do nápojů ( jako je například můj oblíbený čaj masala s mlékem), ale také do nudlí nasladko, což je tady typický oblíbený dezert. Mně nejvíce chutnal paneer – to je indický sýr v kořeněné omáčce nebo banány vařené naslano s kořením a  jogurtem (na fotce je to pravá spodní žlutá mistička s černými tečkami). Jestli jídla pálila? Ano, ale pro mne to i tak bylo málo. Nevím, asi opravdu vydržím hodně, protože mi tu kamarádi začali říkat „plechová huba“.

Oblasti Kerala a Goa se chlubí překrásnými plážemi, a proto jsou také oblíbenými destinacemi na dovolenou. Připadáte si tu jako na kýčovitém obrázku z katalogu cestovní kanceláře. Sněhobílý písek lemují palmy, pobíhají tu malí krabi a voda je teplá jako kafe. Břeh se svažuje jen pomalu, takže se tu skvěle plave ve vlnách. Že tahle nevypadá Indie? Ale ano, vypadá!

V Goa je příjemné se ubytovat v barevných chatkách u moře – není to příliš drahé a zažijete tu skvělou plážovou atmosféru. Najdete v nich všechno, co potřebujete – postel, čistou koupelnu, ale hlavně klimatizaci. Bez ní se spát nedá, zvlášť na přelomu dubna a května, kdy tu byly neskutečně horké teploty. Před příchodem monzunů je tu ve stínu až 45 stupňů. Výheň! Proto nejlepší se tu vydat v sezoně, která je od října do začátku dubna. Chatky jsou papundeklové. Na konci sezóny je rozloží a pak za několik měsíců zase složí, jako stavebnici.

Když se vydáte do Keraly, tak tu nemůžete vynechat jednu z největších atrakcí – na místních kanálech zvaných „backwaters“, kde se mísí sladká voda s mořskou, se musíte určitě projet hausbótem. Je jich tady plno a kanály křižují v takovém množství, jako v Benátkách gondoly. V domečku na vodě máte vše – od ubytování, koupelny až po kychyň, v ní vám místní uvaří takové speciality, o kterých se vám ani nezdálo. Nebudete věřit, co všechno se dá připravit na lodi!

Hinduismus je v Indii nejrozšířenějším náboženstvím. Oltáříčky a chrámy vypadají barevně a pozitivně. Ale protože oblasti Kerala a Goa bývaly portugalskými koloniemi, najdete tu hlavně křesťanské kostely. Je to nezvyklé, když vidíte tyto stavby a kříže v takové exotice!

Co mě pořád udivovalo a udivovat nepřestalo, byly místní ženy. Všechny oblečené v těch nejbarevnějších sárí vypadaly jako princezny – od mladých až po staré. Ženy tu mají nádherné lesklé vlasy a dost si na nich zakládají. Proto tu všude najdete reklamy na přípravky na vlasy. Nejvíce se tu prodávají oleje. Zjistila jsem, že Indky je používají před mytím jako zábal.

Co jsem tu jako redaktorka kosmetiky nemohla vynechat? Ajurvédskou proceduru. Kerala je totiž kolébkou toho prastarého holistického systému léčení. Nejprve jsem navštívila lékaře, který mi změřil tlak a poslech si můj tep. Prý trpím stresem – aby ne, když jsem do odjezdu musela odevzdat všechny články a na poslední chvíli mi nešlo udělat indické vízum. Takže mám prý meditovat a taky si mám co půl roku udělat detox. Nic nového pod sluncem, ale pravdivé. Pak mě čekala synchronní masáž celého těla. Dvě drobné Indky mne masírovaly – každá jednu polovinu těla. Jejich pohyby byly stejně vedené a tak příjemné! Zejména pak masáž hlavy a obličeje. Vše to bylo zakončené jemným peelingem obličeje i těla. A výsledek? Byla jsem krásně uvolněná, odpočatá a moje kůže miminkovsky hladká.

Ve městech, jako je Panjim v oblasti Goa, to žije. Je tu i více špíny a mísí se tu všechny vůně – od těch krásných až po ty, co cítit nechcete…takové tóny kazících se odpadků a zbytků ryb „stojí za to.“ Bát se tu nemusíte. Místní muži sice na nás budou koukat, jak by ne, když vám jdou vidět holé nohy, ale nedovolí si. Na turistech jsou závislí. Naše průvodkyně Rebeka, atraktivní dlouhonohá blondýnka, tu cestuje sama  a dokonce místní dopravou! No každopadně, být obezřetný ani tady určitě není na škodu.

Zvířata tady žijí s lidmi. Posvátné krávy si všude chodí jako u nás psi. Můžete si je hladit, ale pozor, klidně se vám pustí do nanuku, který si zrovna odnášíte z obchodu. Jsou tak otrlé, že někdy klidně vejdou i dovnitř. To pak ale dostanou od majitelky pěkně vynadáno a jsou vyhnány ven! Že vypadají hubeně? No není to nic lehkého, být celý den v takovém pohybu!

A jak jsem běhala? Moje plány na trénování před maratonem vzaly za své. V horku to nešlo, ani ráno, ani večer. Zkusila jsem to jednou a zvládla jsem pouze tři kilometry. Byla jsem rudá jak malina a sotva popadala dech. Vzduch je tady těžký a vlhký. Krásně se běhalo po pláži na mokrém písku, který je pevný pro odraz, ale zároveň měkký pro běhání. Doporučuji se však pořádně namazat, zvlášť když je to vaše první koupání po zimě, jako jsem to měla já. Potřetí už jsem běžela na pásu v klimatizovaném fitku v hotelu.

Indie mne učarovala a splnila vše, co jsem od ní očekávala. Byla plná barev, vůní, chutí a dokonalé energie. Lidé, i když jsou chudí, se tu usmívají a jsou šťastní. A já jsem se tu cítila taky šťastně. Viděla jsem skákat delfíny, pohladila si slona, honila švába, smlouvala jsem na trhu, krmila opice, chytala ryby, hladila krávu, plavala pod vodopádem, prodírala se pralesem, jela v džípu, při svítání cvičila jógu, meditovala při západu slunce….bylo toho hodně. A proto jedno vím jistě, že se sem určitě vrátím! Namasté…