Foto: Běhej lesy
Závodní sezóna je v plném proudu, takže jsme skoro každý víkend někde. Ať už se na svůj první závod chystáte nebo jste ostřílený běžecký bard, podívejte se na tipy, které pomáhají nám:
1. Dobrá snídaně
S: Oba máme vyzkoušené, že pokud odbudeme snídani nebo si nedáme tu správnou, běží se nám i při večerním závodě o dost hůře. V závodní den tedy ráno jíme hlavně sacharidy – mně vyhovuje klasický nebo rostlinný jogurt s ovocem, semínky a ovesnými vločkami, Michal má rád ovesnou kaši s ovocem a javorovým sirupem. Obojí dodá energii na dlouhé hodiny.
2. Hudba
S: I když normálně se sluchátky tak často neběháme, já se bez nich při závodech a zejména těch delších, neobejdu. Když mám rychlou energickou hudbu, „ošálím“ hlavu a jde mi to pak lépe. Pokud cítím, že už nemůžu, pouštím si dokola osvědčený hit. Někdy si říkám, že ho budu nenávidět, ale zatím to funguje. Klasická diskotéková vypalovačka od 2Unlimited funguje dokonale.
3. Plácnutí
M: Když běžím závod, nikdy nelituji sil pro to, abych si doběhl pro plácnutí od fanoušků kolem trati. Jedno takové plácnutí totiž dodá více energie, než hroznový cukr nebo energetická tyčinka. Je to vzpruha, která mi nalije novou energii do žil a nutí mě zrychlit, i když už se mi zdá, že nemám odkud brát.
4. Kroky za mnou
M: Pokud běžím osamoceně a pomalu ztrácím motivaci, spolehlivě mě donutí znovu přidat kroky, které za sebou slyším. Mnohdy pak zjistím, že běžím zbytečně pomalu. Na letošním Vltava Runu se mi to stalo na posledním úseku. Jen když jsem se otočil, zjistil jsem, že to byla ozvěna mých vlastních kroků. Naštěstí pak už jsem svou energii našel a tempo jsem udržel.
5. Běžec přede mnou
M: Rád závodím. Jakmile před sebou zahlídnu běžce, musím ho dohnat. Občas si pomůžu tím, že si křiknu: „Tebe mám!“ To mě nastartuje, změním krok a najednou mám zase spoustu energie pořádně se do toho opřít. Když toho běžce doběhnu, snažím se ho podpořit, protože pokud se mě udrží tak, nakonec oba dosáhneme na lepší čas, než kdybychom běželi každý sám.
6. Vidina cíle
S: Pokud při závodě cítím, že mi docházejí síly, mám hlavně co do činění se svojí hlavou. Tu musím okamžitě „přeprogramovat“. Místo toho, abych myslela, kolik toho mám ještě před sebou a co všechno mě bolí, myslím na to, jak probíhám cílovou branou a jak mi pak na krk věší medaili. Ta je v mých představách tak blyštivá a překrásná, že najednou cítím, že si pro tento kov určitě doběhnout musím!
7. Polibek v cíli
S+M: Není nic krásnějšího, než když vbíháme do cíle a tam se políbíme a popřejeme si ke krásnému výkomu. Najednou tak sdílíme svůj úspěch společně a je to ještě o to krásnější.