Fyzioterapeutka Monika Házová: Ukaž mi, jak běžíš a já ti řeknu, co tě bude bolet

Když přijdete za fyzioterapeutkou Monikou Házovou ze studia RestArt, jako běžec víte, že jste ve správných rukou. Sama sportuje, takže se nemusíte bát, že pokud vás něco bolí, naordinuje vám ihned přestat běhat. Vyzpovídali jsme ji, jak pracovat s bolestí, přetížením a co na to nejlépe funguje:  

Co je důležité, než začneme běhat?

V první řadě je to vhodná obuv a pak nastavení těla. To proto, aby vydrželo zátěž. Jenom tělo, které není nikde přetížené, může běhat zdravě. Já například když vidím běžce, kteří „šmajdají“, tak vím, že první, co je začne bolet, budou kolena nebo kyčle. Takže vždy doporučuji se s trenérem nebo fyzioterapeutem věnovat ideálnímu nastavení těla. A nemusí to být jen u začátečníků. Když jsem teď například viděla jednu vítězku triatlonu, měla špatnou techniku běhu. Teď sice má skvělou fyzičku a vyhrává, ale garantuji vám, že za nějakou dobu bude mít problémy s klouby nebo svaly dolních končetin.

S čím za vámi nejčastěji chodí běžci?

Dost často to bývají svalové obtíže, zejména dolních končetin. Nejčastěji řešíme bolesti v lýtkách a stehnech. Velmi často se stává, že za mnou běžci přijdou s nějakým problém, ale příčina je někde úplně jinde. Nejprve je bolí stehna, pak se bolest přenese do třísel. Dost často je nemusí bolet jenom sval, ale jeho úpon. Když lidé běhají v terénu, tak je často trápí distorze kotníku, kolena, ale bolí je často i záda. Většinou je příčina ve špatné technice nebo nastavení těla.

Ano, sami běháme dost často traily. Pak nás občas trápí přetížené svaly. Co s tím?  

Velmi dobře na to působí teplo. Když cítíte, že je to jenom únavou nebo když jsou svaly zatuhlé, tak navýšení teploty dokáže ve svalech zvýšit jejich regeneraci a urychlit látkový metabolismus. Po výkonu se v nich totiž hromadí kyselina mléčná, což je produkt spalování a my ji potřebujeme co nejrychleji odbourat. Takže můžete buď zkusit nějakou lehkou masáž, uvolňující koupel nebo teplé obklady – tím zvýšíte svoji regeneraci. Teplo je i prevencí úrazu, když totiž jdete sportovat s ještě neodplavenou kyselina mléčnou, tak se pak takový překyselený sval mnohem snadněji natrhne nebo natáhne.

Terapie teplem je jistě účinná, ale co takový chlad?

Také se samozřejmě používá. Indikace ke chlazení je úraz, otok, bolest, podvrtnutí kotníku, přetížení, prostě bolest. Bolest je informací pro to tělo. V těle jsou nociceptory – receptory, které vedou bolest. A my je chladem utlumíme a snížíme její vnímání. Vlivem zranění často ve svalech dochází i k drobným krvácením, k tzv. mikrotraumatům, které vyvolávají mikrozáněty. Když se ale z mikrotraumatu stane zánět, tak pak už je průšvih. Proto třeba vidíte, že když hokejisti dohrají zápas, tak se preventivně nakládají do vany plné ledu. Chlazením se totiž tato mikrotraumata zastaví, tím nedochází k drobnému krvácení do tkání, kloubů a do svalů. Takže jsou pak rychleji fit. A dělají to tak například i ultraběžci.

To je zajímavé, ale ne vždy máme možnost se kvůli regeneraci položit do vany plné ledu nebo do teplé vody. Existuje nějaká „instantní“ studená nebo teplá terapie?

Zkuste termo zábaly. Já sama sportuji, takže jsem samozřejmě různé typy obkladů a zábalů vyzkoušela. Většinu však můžete používat jen jako ledové a jiné jen nahřívat. Existují však i ty, které zvládnou obojí – můžete je dát do mrazáku, i pak nahřívat. Takové jsou TheraPearl – obsahují speciální gelové kuličky, které i když zmrznou, tak se snadno přizpůsobí tělu a když máte svaly namožené, tak je tím samým zábalem jednoduše zahřejete teplem z mikrovlnky. Pokud ji nemáte k dispozici, tak je namočte na pár minut do horké vody. Jejich výhodou je, že se dají suchým zipem připevnit k tělu, takže s nimi můžete dělat i běžné činnosti.

To zní skvěle, jak ale používat obklady správně?

Dobrá otázka. Tady je velmi důležitá doba, po jakou teplý nebo chladivý zábal používáte. Stává se, že když lidi něco bolí, tak dané místo chladí nepřetržitě. Já, když používám zábal, tak kuličky v něm vydrží chladné asi dvacet minut až půl hodiny, a to je přesně ta doba, kdy se pak má odložit. Tkáň se pak dostane do normální teploty a teprve pak se má znovu ochladit. Chladit se má opakovaně, ale ne kontinuálně. Chlazení má snížit vnímání bolesti a hlavně zmenšit otok. Střídání tepla a chladu působí jako pumpa. A to je právě to, co nám zvýší lymfatický oběh a tím se nám sníží otok.

Můžu střídat teplo i chlad najednou? Je to k něčemu dobré?

Kombinace tepla a studeného se používá také, třeba při pocitu těžkých nohou, třeba v létě nebo když dlouho stojíte. Jde o to, aby se střídáním teplot tkáň roztahovala a smršťovala, a to působí jako pumpa, takže jakoby vypumpuje krev z nohou a uleví se vám.

2 komentáře

  1. Sice opožděně, ale přece – Děkuji za rozhovor! Samotnou mne zlobí kotník, takže raději běhám krátké a rychlé tratě (třeba jen na 30 min). Nevím, jestli je to dobře, ale nějak si nedokážu představit, že bych neběhala vůbec.

    1. Pavli děkujeme za milý komentář! Naprosto chápeme, že když si člověk na pravidelný běh zvykne, tak mu to pak chybí. Ať to běhá a kotník je v pořádku!

Leave a Reply to SoňaCancel reply