Boty, pro které je běhání v horách, stezkách i kamení hračka? Boty, které slibují, že vás podrží i v tom největším extrému? Několik měsíců jsem testoval terénní závodky OT Comp od Salmingu. Jak obstály v tvrdých testech, ve kterých jsem je opravdu nešetřil?
OT Comp znamená Off trail competition. Tedy závodní boty mimo stezky. Prostě do toho nejhoršího terénu, jaký si dokážete představit. Hodí se na něco takového doopravdy nebo je to jen reklamní tahák?
Testování jsem vzal opravdu od podlahy. Hned první běhy vedly na svahy Prokopského údolí, mimo stezky, přes skály po traverzech i střemhlav dolů. Jediné, co se mi v loňském roce nedostávalo, bylo bahno, až do podzimu. Když přišly deště, konečně jsem měl možnost pořádně vyzkoušet i takové podmínky.
Jak si vedly v jednotlivých disciplínách:
1. Běh po silnici
Ačkoliv na to boty nejsou určené, nějak se do přírody dostat prostě musíme. Hned po obutí jsem si připadal, jako by měly boty přísavky. Jít v OTčkách po dlažbě, je zvláštní pocit. Zdá se mi, jako bych se při každém kroku přilepil k zemi a pak zase odlepoval, a to včetně onoho mlaskavého zvuku. Při běhu zvuk pomine, ale boty stále skvěle drží. Jen to chybějící tlumení je opravdu znát a běhat v nich dlouho po tvrdém podkladu není žádný med. Tedy s ohledem na určení bot dvojka.
2. Ostré seběhy a výběhy
Těch je v Prokopském údolí nepočítaně. Protože mám odvahu pustit se z 30% klesání naplno a nechat dělat boty co umí a tyhle to opravdu umí, zakously se do podkladu, takže o žádném klouzání nemohla být řeč. Při sebězích na tvrdším podkladu už jsem ale cítil minimální tlumení. Přesto mě ani dopady na tvrdé kameny nijak extrémně nebolely. Hodnocení? Rozhodně za jedna.
3. Běh po skalách a drobné lezení
Vyběhnout si na skálu při přebíhání, tvrdé kameny – to mám skoro stejně rád, jako seběhy. Opět se ukázalo, že bota drží perfektně. Jen v tomhle případě byl na škodu příliš hrubý vzorek. Je třeba přizpůsobit krok a počítat s vystouplými špunty. Při šplhání jsem měl díky skvělé podešvi od Michelinu pocit, jako bych měl na nohách lezečky. Fungovaly perfektně, opět pokud jsem si dal pozor na vzorek. Tady opět za dvě.
4. Běh v bahně a po zmoklých kamenech
Na podzim konečně zapršelo. Sláva nazout boty a vyběhnout do pořádného bahna, blátíčka a na zmoklé kameny. Rovnou jsem vyrazil na závod. Runtour na pardubickém závodišti. Lepší boty pro tento povrch asi neexistují. Hlavně při přebíhání irské lavice, kde měla spousta běžců velké problémy, se ukázala síla bot. Přehnal jsem se přes ní, jako by tam snad ani nebyla.
Další test proběhl na namoklých skalách. I tam mě podržela kombinace vzorku a špičkové gumy od Michelinu. Toto je to pravé pro ty nejhorší podmínky. Jednoznačně jednička s hvězdičkou.
5. Zpracování a provedení
Severská kvalita je na botách znát. Perfektně slepené boty. Svršek vypadá fešácky, ale držel perfektně i když jsem se prodíral křovím. Kromě zbytků bahna vypadají boty stále jako nové.
Někomu nemusí vyhovovat příliš vzdušná konstrukce, já to ale takhle mám rád. Když se do boty dostane voda, rychle vyteče a uschne. Navíc tím šetří váhu, a to je přece pro závody to nejlepší. Opět jednička s hvězdičkou.
Jak tedy dopadlo celkové hodnocení?
S přihlédnutím k určení bot jednička s hvězdičkou. Boty jsou ideální pro kratší vzdálenosti. Nejdále jsem v nich běžel 15 km a při dobíhání po asfaltu už to nebylo ono. Pro běh v terénu, v bahně a v lese limit neexistuje, ani terénní půlmaraton nebude problém. Pro asfalt pak maximálně pět souvislých kilometrů, než je začnete proklínat.
Boty rozhodně neudělaly ostudu svému jménu. Opět se ukázalo, že Salming ví jak to mají závodníci rádi a připravil boty bez kompromisů. Už se těším, až v nich zase pořádně zapadnu do bláta.
