Vyzkoušeno na sobě: 5 kroků, jak dojít k osobáku

Dlouho se mi to stávalo poměrně pravidelně, že jsem měl natrénováno tak, abych závod zvládl podle svých představ, ale nakonec jsem svou formu nedokázal prodat. Z každého nepovedeného závodu jsem se ale nějak poučil. Tak vzniklo pět základních pravidel, které před závodem dodržuji:

V posledním týdnu netrénuji

Týden před důležitým závodem už netrénuji. To neznamená, že bych si dal nohy na stůl a celý týden proseděl u televize, ne! Jen nemám žádné tréninky, které by mně unavily. Snažím se snížit intenzitu a omezit i vzdálenost. Pouze poslední den před závodem si ordinuji dost specifický běh: dva kilometry se rozklusám, přidám abecedu a pak si dám 2-3 400metrové intervaly v tempu mírně vyšším, než je závodní. A pak si doklušu domů. Má to dva důvody: připravím svaly na závod, ale hlavně rozhýbu střeva, protože jinak přijde zaručeně pohroma přímo v závodě a čas na toice se bohužel do výsledného času započítává.

Žádné experimenty ve stravě

I když můj žaludek snese téměř vše, poslední dny před závodem se mi experimenty nevyplácejí. Zkrátka mám svá oblíbená jídla a těch se držím. Den až dva před závodem jednoznačně nejím vepřové ani hovězí maso, ale spíše ryby nebo bílé maso. V den závodu si dám proteinovou kaši zalitou pořádnou porcí rozpuštěného másla a 80% belgické čokolády. Vím, že mi dodá dost energie a nebude mě v břiše tlačit.

Spočítám si doplňování energie a minerálů

S tím, jak doplňovat energii v závodě, jsem dlouho laboroval. Skutečný zvrat nastal, až když jsem zjistil, jak vlastně mé tělo získává při zátěži energii. Na základě toho jsme si spočítal, kolik musím doplnit energie. Hodně mi také poradil Radek Brunner s jeho pravidlem brát gel každých 45minut. Abych ale doplňoval vše, co mé tělo potřebuje a nedostával křeče do svalů ani do břicha, je potřeba doplňovat nejen energii v cukrech, ale také minerály. Jak na to mi zase poradil Michal Tůček, který vyvíjí výživové doplňky Nutrend. Díky tomu vím, co mi působí proti křečím, že není dobré dobírat energii jen z glukózy a že čím delší závod, tím je potřeba více myslet na to, jak jednotlivé doplňky kombinovat.

Rozmyslím si doplňovaní tekutin

Doplňování tekutin je disciplína sama pro sebe. Setkal jsem se s trenéry, kteří tvrdí, že na půlmaratonu není potřeba pít, stejně tak s názorem, že pít se má i na pětce. Na každém je něco pravdy. Protože běhám půlmaraton pod 1:40, je doplňování tekutin spíše otázkou počasí. Pokud se dobře napiju před startem, tak v samotném závodě by mi mělo stačit se jen schlazovat houbíčkama a 1-2x lehce propláchnout pusu. Pokud je ale horký den, vezmu si vodu přibližně co 7km. Kde ale nepiju vůbec, to je 10km závod. Nezkoušejte to, ale pokud je hodně horko anebo máte natrénováno právě na desítku nebo ji poběžíte kolem hodiny a více. Pak už se trocha vody hodí.

Když piju, není to jen čistá voda. Vždy si vezmu i trochu ionťáku nebo nějakou tabletu s minerály, jinak si zadělávám na zažívací problémy.

Nepřepálím začátek

Tohle byl dlouho můj velký problém. Kamarádi po mě překřtili přepálený začátek na: „Na Hrabce“  – protože jsem téměř každý závod vystartoval s těmi nejrychlejšími a po chvíli pak odpadal. Postupně jsem to eliminoval, ale i tak jsem občas špatně odhadl počáteční tempo. Proto si raději dopředu naplánuji tempo na každou fázi závodu a určím si i to, které nesmím překročit, pokud doháním časovou ztrátu. Protože pokud to udělám, je téměř jistota, že mi někde dojde, a to co jsem na začátku získal, tak hezky rychle ztratím.

Tahle jednoduchá pravidla fungují mě. Nemusí to vyhovovat každému, ale může vám to pomoct najít si to své, jak nejlépe prodat svoji formu. Napište nám tady pod článek nebo na facebook, jak se vám to daří.