Vídáme to zas a znova, zejména u začínajících běžců, ale i my sami jsme některé z těchto chyb dělávali. Jenže jsou zbytečné a tak je potřeba si na ně dát pozor. Co patří k častým neduhům?
Nosí mobil v ruce
Ano, i my míváme při běhání s sebou mobil. Dokonce na mnoha závodech je to i předepsaná výbava. Mnozí běžci si bez nich nedovedou představit běhání kvůli běžeckým aplikacím a také třeba kvůli hudbě a podcastům, které poslouchají. Jenže mít mobil v ruce není vůbec bezpečné. Jednak vám může vypadnout a rozbít se, ale také pak nepoužíváte správně jednu ruku. Správný pohyb u obou rukou je velmi důležitý. My proto nosíme okolo pasu běžeckou ledvinku, do které se mobil krásně schová, k tomu tam dáme také klíče a třeba kapesník. A obě ruce jsou pak volné jako pták a můžou skvěle běžet. Popřípadě existují pouzdra na paži, kde se dá mobil taky docela dobře nosit.
Mají holé kotníky
Ach ano, mít holý kotníček je tak sexy. I u běhání a na fotkách to taky vypadá fakt dobře. Jenže stojí tento rozmar za to? Kotníčkové ponožky proto u nás ve výbavě nenajdete, holými kotníky si totiž i na jaře koledujete o zánět achilovky. A to už je pak pěkně nepříjemné a bolestivé. My nosíme delší ponožky nebo podkolenky (vždy ale běžecké) téměř pořád. Pokud řešíme vzhled, bereme si neutrální černé, které se hodí úplně ke všemu.
Poslouchají hudbu
Ne že bychom hudbu neposlouchali, jenže když někdo běží prostředkem cesty nevnímá okolí, to je zkrátka problém. Když se pak takový běžec potká se stejně nepřítomným cyklistou, nedej bože s autem, tak je zaděláno na velký třesk. My sami používáme sluchátka aftershokz hrající přes kost a neblokujícími uši. Někdo to řeší posloucháním jen jednoho sluchátka, ale to zhoršuje stabilitu a koordinaci, někdo má zase sluchátka s funkcí propouštění okolního zvuku, ale i to blokuje správnou funkci středního ucha, takže volné uší jsou opravdu nejlepší.
Nemají reflexní odrazky
Najít dnes reflexní oblečení – to je ten nejmenší problém, proto nás nepřestává překvapovat, kolik běžců v šeru i po setmění nemá na sobě jedinou „odrazku“. Určitě to jako řidiči znáte, že už při stmívání běžec nebo chodec je bez těchto zářivých prvků nebo světýlek mnohdy velmi přehlédnutelný. Přitom stačí tak málo. Dát si reflexní pásky na ruku a nohu, nebo reflexní nálepky prodávají v každém sportovním obchodě. A nejlepší je si pořídit červenou blikačku, na některých závodech jsou dokonce povinné.
Nehýbají rukama
Je to snad nějaká epidemie. Ruce na prsou a rotace celého trupu při každém kroku. Snad jako by se každý učil běhat podle filmu pro pamětníky Cesta do hlubin študákovy duše – „Takhle se prchá? Já vám ukážu, jak se prchá!“ Jenže ruce jsou stejně důležité jako nohy. Když s nimi nepohybujete jako protiváhou k nohám, nevyužijete potenciál svého těla. Navíc vám hrozí daleko rychleji pád, než když budete ruce používat správně a rotaci omezíte na minimum, tak, aby dlaně nepřecházely přes střed těla.
Hezky jasně stručně! Leckdy mi běhání zkazila bolest pod lopatkou. Od telefonu! Ruka s telefonem se hybala malo, ta druhá víc a z toho jsem si v té druhé vyrobila křeče pod lopatkou. Od té doby, co běhám s hodinkami, je to OK:-)
S tou kritikou telefonu v ruce to není tak černobílé. Snad každý výrobce běžeckých doplňků dělá pouzdra na flašky do ruky:
https://www.salomon.com/en-cz/shop-emea/product/pulse-handheld-20.html#color=21208
Presne tak, je to rukavicka o kterou se clovek nemusi starat a tak ho nijak neomezuje. Telefon v ruce musim porad vnimat a drzet. Je to dost znacny rozdil ac se to nezda.
Tohle si ale zkušenější běžec taky nikdy nevezme… Nějak si neumím představit, že bych měl na jedné ruce skoro o kilo více, to je dost jednostranná zátěž a ničí to techniku
Ja myslim,ze kdo uz nejakou chvili beha,tak ho ani nenapadne mit telefon v ruce. Zbytecny komenty. Clanek dobry pro zacatecniky. Pohledem ultracky.