Běh je nádherný – působí na psychiku, zpevňuje tělo, ozdravuje. Jenže co dělat, když přijde krize a vy cítíte, že už vám nedělá tolik radosti? I my to známe. Tady jsou ty nejčastější situace, co se staly i nám:
Důvod č.1: Děláte to kvůli druhým
Běhání je nyní in a tak jsou sociální sítě plné závodů, tréninků i časů. Nyní vyběhnou i ti nejzarytější nepřátelé sportu. Proč sedět v koutě a nezkusit to taky? Když můžou ostatní, zkusím to i já a všichni budou koukat! Jenže ne každý musí být běžec. Někdy je prostě lepší vybrat si jiný sport, ze kterého budete mít radost a třeba na běh ještě přijde ten pravý čas. Dalším z důvodů je začít běhat kvůli partnerovi – běžci, abyste byli spolu. Někdy se to prolomí a začne to bavit, ale někdy také ne. Dělat jen věci na efekt většinou nefunguje.
Důvod č.2: Ztratili jste motivaci
Tak tohle znám obzvlášť dobře. Nejprve jsem si chtěla zaběhnout svůj první závod, pak půlmaraton a rok poté maraton. Když jsem maraton doběhla do cíle, byla jsem šťastná, že jsem to dokázala, ale zároveň jsem pak vůbec nevěděla, kam dál. Cítila jsem, že jsem na mrtvém bodě. Neměla jsem cíl a pro co trénovat. Naštěstí jsme s Míšou objevili krásné horské trailové a sky závody. Jsou náročné a tak má člověk stále důvod se zlepšovat a trénovat na ně.
Důvod č.3: Běháte stále stejně
Mnoho běžců, když začnou sami běhat, si určí trasu v blízkosti svého bydliště a neustále ji běhají dokola a stále stejným tempem. Znají pak už na trase každý kámen a je to nuda. Jak by ne. Znám to opravdu dobře – já při běhání musím vždy zabavit hlavu – buď zajímavou trasou nebo spoluběžcem – při pomalých a dlouhých bězích si s Míšou často povídáme a běhání tak utíká rychleji.
Důvod č.4: Nakládáte si toho příliš
Hlavně po zimě se u sezónních běžců objevuje takový nešvar – chtějí ztracené měsíce za každou cenu dohonit, a tak trénují každý den a velmi rychle. Úplně pak zapomínají na regeneraci a odpočinek. Tělo se začne bránit – buď bolestí nebo velkou únavou, či nemocí, takže pak stejně musí s běháním přestat. A pak je to začarovaný kruh, který po určité době přestane bavit, a tak se s během mnohdy pak práskne už napořád.
Důvod č.5: Běháte sami
Běhat sám má svá pozitiva: nikomu se nemusíte přizpůsobovat, děláte si, co chcete a jste jen se svými myšlenkami. Taky to máme také rádi, ale ne pokaždé. Když to jde, běháme rádi ve skupině – například na našich blogových výbězích Running2. Já se nemůžu dočkat, až zase budi chodit na své oblíbené běžecké tréninky do Jdu běhat ( www.jdubehat.cz ), začala jsem tam trénovat už v roce 2014. Proč to tam mám tak ráda? Líbí se mi řízený trénink trenérem, a také to, že mě ostatní běžkyně motivují. Sama bych se často nedonutila k takovým výkonům. Jenže tady chci být první, a tak ze všech sil zatnu a dám do toho všechno – těžko na cvičišti, lehko na bojišti. Často si s holkama i říkáme, jak ta druhá nás krásně namotivovala. A nemusí to být jen skupina – stačí se domluvit s kamarádem nebo známým – uvidíte, že vám to pak půjde lépe a bude to u zábava. Prostě stačí to jen občas prostřídat.