Každé běhání je jiné – někdy se vyvede na jedničku a jindy jde tak ztuha. Je tu však několik věcí, které před ním není radno nikdy podceňovat, jinak to nebude fakt dobrý trénink.
Příliš jídla nebo moc krátce před během:
Zjednodušeně řečeno – tělo funguje podobně jako auto. Záleží, jak kvalitní pohonnou hmotu a také kolik jí do něho nalijeme. Jenže nic se nemá přehánět a i když potřebujeme sacharidy, velké množství před výkonem není ideální. Lepší je celý den jíst po menších porcích a udržovat tak stejnou hladinu cukru v krvi. My si vždy dáváme od hlavního jídla odstup alespoň dvě hodiny. Když totiž běžíme s plným žaludkem, trénink nestojí za nic a dělá se nám i špatně.
Neposlouchání signálů těla:
Nepřehánějte to – zvláště, když jste začínající běžec nebo se vracíte po pauze. Velkou chybou je tělu najednou naordinovat každodenní intenzivní trénink. Aby dobře běhalo a sloužilo, potřebuje také regeneraci. Fajn je mít třeba dva běhy za sebou a pak si dát jeden den oraz. Nemusíte ale ležet, fajn je třeba procházka, jóga i meditace. Tělo potřebuje nabrat nové síly. Únavovou zlomeninu nebo natrhnutý sval – to přece nikdo nechce.
Problémy s vodou
S vodou je to jako s ohněm. Je dobrý sluha, ale zlý pán. Asi každému se občas stane, že vyrazí na trénink a ouha, najednou už nemůže. Má sucho v krku a každý další krok je utrpením. To je jedna stránka věci. Jenže napít se hodně těsně před během je úplně stejně špatně. Tělo nestíhá vodu zpracovávat a místo, aby se běželo lépe, je únava úplně stejná, ne-li horší a ještě žaludek mívá tendenci vyprázdnit svůj obsah. Myslete tedy na hydrataci dopředu a pijte pravidelně, po celý den a v menším množství.
Špatné načasování
Rádi běháme odpoledne a navečer, jednak proto, že tak nám to vychází časově, ale také proto, že běhání ráno je pro nás utrpením. Nejsme totiž žádná ranní ptáčata. Mnoho běžců hledá pro běh volné chvilky, a tak se občas stane, že vyběhnou v dobu, kdy to jejich tělu nedělá dobře. I přes to, že jsou jinak ve skvělé formě, nejsou schopni se doslova rozběhnout. Někdy to překonají, jindy ne. Pokud vám to tedy někdy nejde, nemusí to být hned propad formy, ale prostě je jen vyběhnutí ve špatnou chvíli.
Statický strečink
Ještě dnes se docela často setkáváme s tím, že běžec vystoupí z auta a začne se dlouze protahovat, aniž by před tím udělal, byť jen pár kroků. Ano, učili nás to tak ve škole, ale je to špatně. Pokud si jdete jen tak pomalu si zajoggovat, vůbec se o protažení před během nepokoušejte a nechte to až na závěr. Pokud jdete aktivnější trénink, dejte si 10 minut rozklus na zahřátí a pak zapojte dynamické rozhýbání kloubů svalů a šlach. Kroužky kotníky kolen, kyčlí, loktů, hlavy ideální začátek. Pěkně procvičíte klouby, které vám za to budou vděčné. Pokud máte problém se stabilitou, klidně se při tom opřete o sloup nebo třeba spoluběžce.
Proč ne statický strečink před během? Protože pokud není sval zahřátý, je riziko zranění daleko větší. Navíc existují studie, které říkají, že protahováním před výkonem se tělo začne bránit a nedovolí při výkonu správnou funkci.
Svatá pravda, přesné to znám 😉