Na první pohled se může zdát, že ti, kteří běhají, jsou vyklidnění a v pohodě. Jenže to je jen oko, oni jsou v určitých věcech taky pěkně na zabití. Čím se navzájem nenechávají v klidu?
Když nezdraví
Když vydávají příšerné zvuky
Někdy si to člověk běží, je zabraný do běhání a svých myšlenek. Jenže pak se najednou něco za ním valí a vydává to šílené zvuky. Takové hekání a kvílení, že máte pomalu pocit, že tento běžec je v posledním tažení. Jenže ono ne, on si to pak hezky běží vedle vás a vy pak nezvládáte sledovat nic jiného, než tyto šílené heky. Jak se tomu bráníme (na závodech) my? Nosíme sluchátka a hudbu máme pěkně nahlas.
Když jsou rychlejší než vy
Když „zavání“ nepříjemným odérem
Ach ty „vůně“! A že si jich někdy při běhu lze pořádně užít. A nejedná se o žádné dióry nebo šanely Dost šílení jsou běžci, kteří své běžecké oblečení perou, až když téměř „pochoduje“ okolo nich. No přece si nebudou prát svoji výbavu po každém běhu. To by přece neuschlo a stejně se to pak zase rychle zpotí. Avšak kombinace pot, vzduch a umělé tkaniny – tak to mazec. Stačí se pak jen okolo mihnout a padáte omámení k zemi.
Když zarovnávají kilometry okolo domu
Jééé, ještě mi chybí do desítky čtyři sta metrů. Jdu si oběhnout barák. Popřípadě vídáme před chodem běžce běhat sem a tam, s hlavou skloněnou nad hodinkama. Děs! Říkáme si v tu chvíli. Jenže pak se nám stane něco podobného a samozřejmě, no co si myslíte, děláme pak úplně to samé!