Modely Venu a Vivoactive byly vždy v portfoliu Garminu vnímány hlavně jako chytré elegantní hodinky, které zvládnou sledovat každodenní aktivitu a sport s využitím stejných technologií, jako ostatní sportovní hodinky Garmin. Stály v podstatě přímo proti Apple Watch a k tomu směřovala i většina funkcí: hudba, platby a možnost instalace aplikací. Co si tedy více přát?
Michal
Na to jsem se ptal také, když jsem je dostal do ruky. Co očekávat od modelu, podle názvu jen s drobným zlepšením? Pro někoho, kdo na ruce nosil vytrvale Garmin Fenix 6X a k tomu dlouhodobě testuje Apple Watch byl pro mě hned první den používání velký šok. Nedal jsem jim žádný prostor na zahřátí, rovnou jsem je vzal na zimní 24 hodinovku na Ještěd.
Plně nabít, nasadit a vzhůru do kopce. Hodinky jsem nechal zapnuté celou dobu závodu, žádné pauzy ani dobíjení. Teoreticky se měly odporoučet po 19ti hodinách. Že žijí jsem poznal snadno – každých 30 výškových metrů mi zabzučely a hlásily splnění cíle stoupání. Bylo tedy postaráno i o to, aby celkem často rozsvítily AMOLED display, skoro jako bych se na něj každou chvíli díval. GPS aktivitu jsem vypnul po 24 hodinách a 36 minutách. V tu chvíli ukazovaly ještě asi 5% baterie. V tomto stavu jsem si je nechal na ruce dalších 6 hodin, než řekla baterie definitivně pápá a hodinky se vypnuly. Něco takového bylo dříve s podobnými hodinkami naprosto nemyslitelné. Například Apple Watch zvládnou tuto dobu stěží jen s běžným používáním a hodinovou GPS aktivitou. Venu 2 Plus zato v režimu hodinek vydrží 9 dní podle výrobce. Ze zkušenosti, při správném nastavení jasu displaye a zcela bez GPS aktivit může být tato doba i dost výrazně delší, naopak se zapnutím displaye do režimu Always-on se výdrž logicky zkrátí, vy ale pro informaci o čase nebudete muset dělat gesto otočení zápěstí.
Už předchozím modelům mnoho ke schopnostem Apple Watch nechybělo. Pár drobností tu ale vždy bylo. Tou hlavní byla nemožnost telefonování. To zvládal Apple perfektně. Jenže s modelem 2 Plus se ztratila i tato nevýhoda a již je možné z hodinek telefonovat a používat mobilního asistenta. Zůstává tak jen pár drobností, které mohou majitelům iPhone vadit. Díky možnosti posílat zprávy jen prostřednictvím Siri je nepošlete v češtině. Hodinky nedokážou odemknout telefon a počítač. Pokud oželíte tyto dvě funkce, rázem převáží výhody nových Venu.
A jak si vedly tradiční funkce?
Samozřejmě záznam sportovních aktivit je na vysoké úrovni pro Garmin typické, chybí snad jen podpora mapové navigace, ale i to se dá vyřešit doinstalováním vhodné aplikace. Navíc zde Garmin očekává, že kdo chce mapové funkce a AMOLED, sáhne po EPIX GEN 2.
Hodinky také dostaly nový optický snímač tepu, s předchozím jsem nebyl úplně spokojený, ale tentokrát mě hodinky mile překvapily. Přesnost i na mém chlupatém zápěstí byla ve srovnání s hrudním pásem překvapivě dobrá.
Subjektivně mohu posoudit také citlivost a přesnost dotekového ovládání. Tady udělal Garmin velký krok vpřed a doladil také to, co vše je možné ovládat. Nadchlo mě přesné procházení grafů, například stresu a srdečního tepu. Nikde se nic nesekalo a vše fungovalo naprosto plynule.
Venu 2 Plus vypadaly dobře jak na silné mužské ruce, tak na Soniččině jemném ženském zápěstí. Jsou skvělou volbou pro každého, komu vzhledem více sportovní modely nejsou po chuti, přesto se nechce vzdát perfektních sportovních funkcí, které Garmin zkrátka umí.
Soňa:
Bez hodinek na běhání se neobejdu. Když se mi ale moje Vivoactive Music vybily 8 kilometrů před koncem (mého zatím dosud nejdelšího závodu) Ultra Lemkowyna, bylo jasné, že potřebuji hodinky, které opravdu dlouho vydrží.
Jenže se mnou to při výběru není lehké – potřebuji velký displej, abych na něj při závodě dobře a snadno viděla. Zároveň hodinky musí sedět na mé extrémně tenké zápěstí a pak ta tlačítka! Vůbec totiž nejsem „tlačítkový typ“. Veškeré moje hodinky tak byly dotykové. Jenže to může dělat problém při ovládání, zvlášť, když hustě prší nebo sněží. To pak nejdou ovládat, nebo si dělají co chtějí.
Když se mi do rukou dostaly Venu 2 Plus, tak mě jejich design hned ohromil. Bílá v kombinaci se zlatou vypadá fakt elegantně, ale přitom při běhání ani nepůsobí přehnaně posh. Ovládání jsem se bála. Tři tlačítka. Jenže tady je ovládání tak intuitivní, že jsem se do žádného návodu nemusela dívat, prostě jsme se hned sžily. Nejsem příliš technický typ, a tak mi moc funkcí nic neříká, ale tady mě hodně bavila Body Battery, tedy kolik mám energie a síly v danou chvíli. Sice ke správnému určení bych hodinky měla mít na ruce skoro celý den, a i v noci, ale při spaní by mi vadily. Přesto mi připadalo, že údaje seděly. A telefonování hodinkami? Zajímavá funkce, která se možná při běhání bude ještě dost hodit.
A co displej? Paráda! Nádherné rozlišení, zářivé barvy a snadná orientace. Navíc mi do hodinek Michal nahrál vzhled ciferníku s indickým motivem, který mi vždycky připomene naše nádherné zážitky v této zemi. A výdrž? Nabíjím při běžném běhání jednou za týden. Moje resumé? Jednoznačné: tak ty už nesundám!
