Patříte k sezónním běžcům, protože si myslíte, že se v zimě běhat nedá? Tady jsou nejčastější důvody, které slýcháváme, proč to nejde:
Výmluva č.1: Nechci být nemocný
Letní běžci mají představu, že ledový vzduch, vítr, chlad či sněžení musí zákonitě v nejlepším znamenat rýmu, v hoším případě zápal plic či angínu.
Pravda:
Jakmile se rozběhnete, budete překvapení, jaké vám za chvíli bude teplo a jak se budete potit! Při běhu se proto nenachladíte. Pokud vám vadí vdechovat studený vzduch, dejte si přes nos třeba tunel nebo existují speciální kukly či bundy s kapucí, která má kuklu. Důležité je po doběhu neprochladnout, ihned jít do tepla a převléct se do suhého.
Výmluva č.2: Nevím, co na sebe
I zde platí oblékat se tak, jako by bylo o deset stupňů více. Když jsme začínali běhat, vždy nám připadalo, že toho máme na sobě málo a že nám zaručeně bude zima. Jenže pak se v mnoha vrstvách běželo špatně. Přehřívali jsme se a byli jsme strašně spocení.
Pravda:
Je jasné, že jen s letními věcmi si nevystačíte. Důležité je mít funkční tričko s dlouhým rukávem, pak druhou, izolační vrstvu, kde postačí tenká mikina, ve které běžně běháte a na závěr větrovka, kterou určitě také máte. Pořiďte si zteplené legíny, dlouhé pokožky a čepici s rukavicema. S tímto si vystačíte celou zimu, nic víc potřebovat nebudete.
Výmluva č.3: Běhat na sněhu je nebezpečné
Zlomit si nohu? Nejsem přece blázen, říkáte si. Navíc dost často nevíte, jak vlastně na něm běhat.
Pravda:
Když napadne sníh, je to pro běžce jedno z nejhezčích období. Sníh křupe pod nohama a je to skvělý trénink, který posílí také jiné svaly. Pozor si dávejte, pokud bylo předtím namrzlo. Je pravda, že led pod sněhem může být nebezpečný a stává se to zejména na chodnících. Jděte proto raději do přírody, kde takové riziko není. My, pokud je hodně namrzlo, používáme na botách nesmeky nebo hřebové boty od značky Icebug.
Výmluva č.4: Nemám dost energie na zimní běhání
Ano, organismus je v zimě unavější a potřebuje i odpočívat, ale potřebuje také pohyb. Nikde není psáno, že musíte naběhat stovky kilometrů nebo trénovat super rychlým tempem.
Pravda:
Často se jedná jen o pohodlnost, kterou řídí naše hlava a ovlivňuje tak celé tělo. Důležité je mít motivaci – například dát si nějaký (i malý) cíl a zkoušet se k němu přiblížit – například o trošku navyšovat vzdálenosti nebo doběhnout k nějakému pěknému místu. Hodně pomáhá mít i běhacího parťáka – ať už člověka nebo třeba psa. Čtyřnozí přátelé nevydrží a tak vás ven prostě vytáhnou. Uvidíte, že když se rozběhnete, bude únava ta tam.