Začátkem léta nás zaujala citylight vitrína s plakátem, který zval na jedinečnou akci – na druhý ročník architektonického závodu – ARCHIRUN 2024, kde bylo možné Prahu poznat ze střech historických budov i zrekonstruovaných budov. Tak to je pecka – řekli jsme si – to je akce přesně pro nás. Máme rádi běhání, historii, Prahu a zajímavá architektonická místa. Takže jaký byl běh po místech v oblacích, kam se člověk jen tak běžně nedostane?
CAMP je Centrum Architerktury a městského plánování. Sídlí na Albertově a pořádá nejenom zajímavé výstavy, ale také originální akce, jakým Archirun určitě byl. Naše spojení přineslo točení zajímavého klipu – pozvánky ze střechy funkcionalistického paláce ARA, který dříve byl také obchodním domem Perla. Výhled odsud byl dokonalý a tak vše dávalo tušit, že půjde o velmi výjimečnou akci. Zastávek bylo pět a sami jste si mohli určit, jestli poběžíte nebo půjdete.
Den D a startuje se od CAMPu po krátkých blocích. My ho máme ve dvě. Obléknutí v originálních bílých tričkách, které byly součástí startovního balíčku a také se startovními čísly vyrážíme. Tropické počasí a naše zdravotní indispozice nám nedovolují běžet naplno, ale nevadí nám to. Vybaveni mapou běžíme směr Václavské náměstí na střechu nově zrekonstruované budovy The Flow Building, odkud jde krásně vidět jak Vítkov, Národní muzeum i na Václavák. Je zajímavé vidět ho tak zeshora, teď honě rozkopaný. Na trase i na střechách je plno dobrovolníků z Archirun týmu, kteří nás navádějí na trasu a skvělé je, že v tomto vedru je na každém místě i dostatek vody, takže nežízníme.
Druhá zastávka je nová, super moderní Masaryčka. Nahoře si připadáme jako na nějaké zahradě či na louce – je tu tolik travin a rostlin. Vypadá to nádherně a opět pohledy na zajímavá pražská místa.
Do třetice běžíme přes Příkopy k paláci ARA, kde už jsme byli, ale dostáváme se na ještě vyšší střechu. Krásně je odsud vidět Pražský hrad, ale i Příkopy, Jungmannovo náměstí, ale i obchodní dům Máj, kam poběžíme záhy. Kdo chce, může si v rámci tréninků všude vyběhnout schody nebo zvolit variantu s výtahy. My volíme výtah, protože vedro bere veškerou energii a my si chceme plně užít výhledy.
V Máji je to teď trochu jako v lunaparku a tak tu trochu bloudíme, ale díky jiné běžkyni pak trefíme na střechu, která je obrovská a rozsáhlá, je na ní i rooftop restaurace z barem a nad ní ještě jedna výhlídka a jde z ní vidět zpátky na střechu paláce Ara.
Zlatý hřeb ale přichází záhy – střecha Národního divadla. Tady se nedá jet výtahem, ale stoupá se po sametových schodech na terasu pod koňskými spřeženími. Hrad a Vltava jako na dlani, Národní třída zeshora vypadá také zajímavě a možnost nahlédnout zeshora na scénu a do hlediště je dokonalé.
Zpátky se vracíme na Albertov, neskutečně nadšení a nabití zážitky a krásnými výhledy. V cíli dostáváme na krk na originální medaili a už jen odpočíváme v chládku, protože vedro 34 stupňů nám dalo zabrat. Byla to dokonalá akce, na kterou budeme dlouho vzpomínat a jsme zvědaví, co v CAMPu vymyslí za trasu na příští rok. Tam my určitě chceme zase být.
A pokud chcete, aby vám příští ročník neutekl, sledujte tyto stánky CAMPu.
Fota: IPR Praha, Foto Malý
.