Běžecké snídaně díl 3 – fazole a čočka

Už dva roky nejím pečivo a tak jsem musela najít nějakou alternativní slanou snídani, která bude chutná, zdravá a výživná. I když je to pro někoho nezvyklé, my nedáme dopustit na luštěniny.

Nemám nic proti pečivu, ale nebývalo mi po něm dříve moc dobře – bolelo mě břicho a cítila jsem se nafouklá. Nedržím žádnou bezlepkovu dietu – těstoviny, kuskus i další obiloviny – špaldu, pohanku aj. normálně jím a takový zákusek, ten neberu jako pečivo :-)))

Jeden můj známý kdysi četl knížku Čtyřhodinové tělo a její autor, Thimothy Ferris, v ní psal o speciální nízkosacharidové dietě, kdy se nemá vůbec jíst pečivo po většinu týdne. Byly tam i zajímavé recepty a jedním z nich byly právě luštěniny k snídani. Když mi o nich vyprávěl, tak jsem je pak taky zkusila a zjistila, že jako první denní jídlo nejsou vůbec špatné. Cítím se po nich skvěle a jsem dlouho sytá. Má je rád i Michal.

Nejčastěji vařím čočku. Hodně lidí má předsudek, že nadýmá. Nás však ne. Má to ale jeden fígl, který mne naučila moje maminka – vždy se musí před vařením slít voda, ve které byla namočená a několikrát propláchnout. A jak ji připravuji? Čočku namočím přes noc do vody, kterou pak ráno vyliju a čočku pořádně properu. Pak do kastrolu k čočce naliju novou, čerstvou vodu a osolím ji. Vařím krátce – od varu jen pár minut. Že je čočka uvařená, poznám už pouhým pohledem. Jednotlivá zrníčka se začnou lehce otvírat, jako mušličky. Nemám ji ráda převařenou, musí být jako těstoviny – al dente. Poté čočku scedím, dám na talíř a ochutím ji bio jablečným octem (nejraději mám od značky Alnatura z dm drogerie), panenským olivovým olejem, agáve sirupem (také Alnatura)  a čerstvě umletým čtyřbarevným pepřem. Nakonec vše posypu mletým lněným nebo slunečnicovým semínkem. Někdy do čočky zamíchám i nakrájenou syrovou zeleninu – cherry rajčátka, papriku, ředkvičky. Jindy zeleninu dávám na talíř zvlášť. K tomu uvařené vajíčko nebo míchaná vajíčka ( viz Michalův recept).

To samé dělám také s fazolemi, viz náš obrázek. Vyžadují však delší namáčení a o dost  delší vaření, než čočka. Ale jejich chuť stojí za to.

Čočku i fazole rádi snídáme o víkendu, když je více času, nikam nespěcháme a můžeme si snídani v klidu vychutnat. Protože je to ale spíše snídaně plná bílkovin, než sacharidů, není vhodná, pokud se chystáte na delší nebo náročnější běh. Zjistila jsem to sama na sobě, když jsem u některých běhů „už nemohla“ a chyběla mi energie. Když jsem snídala čočku nebo fazole, běželo se mi hůře, než když jsem měla ovesné vločky nebo vločkovu kaši. Pak jsem se o tom  bavila s výživovým poradcem Petrem Havlíčkem, řekl mi, že toto jídlo doporučuje pro běžce spíše jako večeři. Je na každém, jestli tento recept zkusí ráno nebo večer. Je to ale výborné, zdravé a syté jídlo. Vyzkoušejte ho také, budeme rádi za vaše postřehy.

Michalova rada na vajíčka:

Pokud máte rádi míchaná vajíčka, zkuste je někdy udělat podle mého upraveného postupu. Nejprve dám lehce zesklovatět cibulku a česnek na oleji. Pak vidličkou důkladně vajíčka našlehám. Jakmile je cibulka zlatavá, vypnu vařič a nechám pánev trochu zchladnout. Naleju vajíčka a za svižného míchání mírně ohřívám. Nejprve se uvaří bílek, ale díky míchání nevzniknou cucky, až poté začne mírně tuhnout žloutek. Ještě dříve, než uplně ztuhne, osolím a pak už jen servíruju.

 

Reklama

One Response to Běžecké snídaně díl 3 – fazole a čočka

  1. […] jáhlové, ale i nevařené. V létě to jsou zase smoothie a několikrát do týdne snídám čočku. Hodně lidí se tomu diví, ale pro mě je to skvělá alternativa k tomu, že nejím pečivo. A […]

Napsat komentář