Vánoce milujeme. A se vším všudy. Vůbec nám nevadí, když jsou i trochu kýčovité. Hlavně hodně koled, světýlek, cukroví a lidí, co máme rádi! A nesmí chybět i běh. Co jste o našich Vánocích ještě nevěděli?
Štědrý den? Jeden nestačí!
V Novém Jičíně, kde má svoji rodinu Soňa, se slaví pořádně. Když je Sonina sestra ob rok u tchýně, tak jsou Vánoce dva dny za sebou – jeden bez sestry a druhý večer už kompletní – sestra, švagr i malá neteř tady nesmí chybět. Ano, jí se dvakrát za sebou kapr i salát. Nevadí to, máme to rádi. Kapr je zdravý.
Stromek? Co největší!
U Kotulků vždy platila zásada, že vánoční strom musí být až do stopu, nikdy ne menší. Co na tom, že pak zabral téměř půlku obýváku? A ozdoby? Nejrůznější barvy a tvary, stejně tak, jako světýlka – hříbečky, barevná hudba i koule, které nás stály dost nervů. Když v nich totiž v jedné kouli přestala svítit žárovička, musely se všechny do jedné zkontrolovat.
Kulturní vložka? Bez ní to nejde!
Než se začalo večeřet, byla tradice, že Soňa se sestrou recitovaly básničku. Uklonily se, chytily se za ruce a už kulturní program jel. Když se pak začaly v pubertě bouřit, rodině dost dlouho trvalo, než to ke své nelibosti pochopila, že se dál se už opravdu recitovat nebude. Teď je doma naštěstí malá neteř Sára, která nás (zatím ráda a dobrovolně) v přednášení zastoupí. A možná přidá i nějaký ten taneček.
O Vánocích? Běháme!
Toto jsou naše třetí společné Vánoce a udělali jsme si takovou tradici. Běháme o nich. Je to krásné nasávat atmosféru slavnostního dne. V ulicích nikdo není, ten den má co do sebe. Taková hodinka nazdobeným městem nám dodá energii na celý večer.
Hodně muziky za málo peněz
V moravské rodině je také pravidlo, že dárky mohou mít hodnotu maximálně do 300 korun. Bylo to zavedeno z důvodu, že se kvůli mnohatisícovým darům začalo vytrácet tradiční kouzlo Vánoc a shánění tolika dárků byl pro všechny jen velký stres. Vánoce totiž mají být o pohodě a o rodině. Budget tří stovek sice trochu omezuje možný výběr, ale zase dává prostor k určité kreativitě a že ji mají. Když se to Michal dozvěděl zeptal se Soni: „A to platí i ode mě k tobě?“ Soňa se zatvářila nechápavě a odpověděla: „To ať tě ani nenapadne!“ A rozesmála se.
Vánoční výchovná lekce
S Michalem to bylo těžké vždy, a tak když jeden rok před Vánoci hodně zlobil, našel pod stromečkem v krabici od Jarmilek zabalené uhlí. Musel pak Ježíškovi slíbit, že bude hodný, odrecitovat básničku a pak teprve dostal dárky.
Loni v slzách
Když jsme si před rokem udělali ještě před odjezdem na Moravu náš Štědrý večer v Praze, když si Soňa otevírala svůj dárek pod stromečkem – nestačila se divit, když si před ní Michal pokleknul a požádal ji s malou krabičkou o ruku. Slzy tekly dojetím a štěstím proudem, tak tohle na Vánoce fakt nečekala!
U clanku jsem se pobavila. Ja letos jsem na vanoce v praci a vecer u pritele. Za rodinou jedu az v lednu. Nastesti jsem nikdy nemusela recitovat ci tancovat. To bych z Vanoc udelala Silvestra. Beh jsem ted do 26.12. vypustila.
xx Vera
https://simplelivingstylebyvera.blogspot.co.at/