Donedávna jsem si nejvíce libovala na tratích půlmaratonu, desítky mě však vybudí k tomu, abych se neflákala a dala do toho všechno. Jako nedávno na tropickém závodě v Ústí nad Labem.
Běžně články o závodech na log dáváme ihned po nich. Jenže moje cesta do Rakouska a také sobotní půlmaraton mé plány posunuly, tak si proč si skvělou závodní atmosféru neoživit ještě teď?
Na závody jezdíme vždycky spolu s Michalem, ale protože se termín Ústí kryl s jeho běháním v Itálii, rozhodla jsem se, že vezmu kamarádky a vyrazíme na dámskou jízdu. Jako obvykle nás na závody vezla Toyota. A jak by ne, když byla i hlavním partnerem závodu. Tentokrát volba padla na Auris a v modré barvě. I jako holky jsme si libovaly v automatu spojeném s elektromotorem, který při nastartování ani nebyl slyšet. V Ústí jsme byly rychle. Zaparkovaly jsme na louce téměř u startu a šly si vyzvednout čísla. Počasí přálo, až moc. Musely jsme hledat kousek stínu, kde bychom se schovaly.
Pozdravit se s dalšími kamarády běžci, vyfotit se, převléct do závodního a také doprovodit Radku na dřívější start pětky. Byl to její druhý závod v životě a zvládla ho skvěle. Ani jsem se nenadála a už přišel čas na můj start.
Čekám na výstřel. Na nohou nové boty, hezky je otestovat přímo v závodě. Nastavit hodinky, zapnout sluchátka a jde se na to. Trasu znám, běžela jsem ji před dvěma lety. Je horko, ale překvapivě to jde. Rychlá hudba mých oblíbených 2Unlimited udává tempo, boty solar boost běží fantasticky – jsou měkké tak akorát a výborně se s nimi udává rychlé tempo. Otočka pod mostem, občerstvovačka další most. Držím se za zády Janiny – běžkyně, kterou znám ze sociálních sítí a ze závodů. Je skvělá. Má několikaměsíční miminko a zvládla s ním uběhnout i maraton. Zdravíme se a já ji předbíhám. Probíhám cílem, jsem v půlce, vím, že to musím dát ještě jednou. Chroupu a zapíjím tabletu Carbonexu, dodává mi sílu.
Snažím se držet tempo. Vím, že jsem mezi vodiči na 45 a 50. Chtěla bych překonat svůj osobák. Bolí, to hlavně na mostě. Vím, že je to kousek, ale jde to ztěžka. Vidím cíl, chci překonat svůj rekord, dávám do toho vše. Cíl! Pak se málem složím. Pod padesát minut jsem to dala, ale rekord nepadnul. Vím však, že v tom horku jsem se snažila, i holky. Užily jsme si to.
Odměna byla jasná. Vyhlášená svíčková na Větruši. Posílám Michalovi svůj čas, blahopřeje mi. V cíli mi chyběl, ale i tak měly závody a dámská jízda zase něco jiného do sebe.
Moje postřehy:
Trať: až na dva mírné kopečky samá rovinka, rychlá trať
Atmosféra: skvělá
Organizace: výborná
V čem jsem běžela: adidas solar boost
Co bych vylepšila: K organizaci nemám jedinou výtku, jediné co na místě okolo startu chybí, že se tam, pokud je silné slunce, není kam schovat do stínu. Oceňuji cisternu s vodou.
Zajimavy clanek. Ale myslis to vazne, ze s nekolika mesicnim miminem se da ubehnout maraton,, kdyz beru v potaz, ze behem tehotenstvi nemuzes spravne trenovat, a po poporodu se prilis nevyspis ani neodpocines, coz ovlivnuje trenink?! Navic po maratonu potrebujes cas na regeneraci – male deti potrebuje zase pravidelnou peci.
Muzu se taky zeptat, z jakeho duvodu konzumujes ty tablety? Vzdyt jste skoro porad na zavodech a behate jeden pulmaraton za druhym – jeden by potreboval cas na regeneraci, vy to ale zvladate tyden po tydnu bez nejakych casovych vykyvu skvele. Klobouk dolu. To pro tebe musi byt uplna brnkacka 10Km
Ja, co jsem sledovala 10K challenge od Rak. behu,, ty holky sazely jenom na trenink a stravu, ktery jim predepsali treneri. Ze by konzumovali neco behem behu, to jsem nezaregistrovala.
https://simplelivingstylebyvera.blogspot.co.at/
Ahoj Verko, fakt ze jo, Janina ten maraton s miminkem ubehla. Koukni se na jeji instagram @janina42.195. Mne ty energeticke tablety proste pomahaji, mozna i psychicky me v zavode nakopnou. Je pravda, ze tech zavodu je ted opravdu hodne a neni mozne kazdy zavod bezet naplno, ale tady jsem jsem do toho dala maximum. Asi to ma kazdy jinak a nepotrebuje zadne veci na energii, o to lepe!