5 pitomých věcí, které nechápeme, proč běžci dělají

Každý jsme jiný a to platí i v běhání. Jenže nad některými věcmi prostě nejsme schopni přestat kroutit hlavami. Jaké to jsou?

Používání antiperspirantů těsně před vyběhnutím

Často v šatně na trénincích vidím jiné běžkyně, jak si před vyběhnutím stříkají do podpaží konvenční antiperspirační spreje. Prý nechtějí při běhu smrdět. Jenže tohle je zkrátka blbost. Tělo se musí potit a je zbytečné ucpávat jeho potní žlázy, navíc když si na sebe navléknete umělé funkční materiály, stejně se na nich pot bude rozkládat a vy smrdět budete. A když pak je místnost plná chemických „výparů“ ze sprejů, nedá se tam vůbec dýchat a člověk se téměř dusí. A taky si myslím, že při tréninku žádný běžec nevoní jen „po fialkách“. Důležité je ihned po doběhnutí věci hned hodit do pračky a jít se vysprchovat. Když to nejde, tak použít vlhčené deodorační ubrousky.

Nošení jakýchkoliv kompresek

Někteří běžci se u nošení kompresních podkolenek řídí hlavně cenou, designem a tím, že se jedná o módní záležitost. Pak jen koukají, no co že to vlastně je a že jim to vůbec nepomáhá. Jak by pomáhalo, když nekvalitní kompreska nohu přiškrtí pod kolenem a tak napáchá více škody, než užitku. Prostě nefunguje. My si kompresky vybíráme jen u značek, které se na kompresi specializují a ta nejdůležitější veličina při koupi není velikost chodidla, ale obvod lýtka.

Koupě bot jen podle designu nebo podle ceny

Nedávno jsem viděla kamarádku, která celý trénink na silnici odběhala v trailových botách. Všimla jsem si její hrubé podrážky, když jsme se po tréninku protahovaly. „Víš o tom, že běháš v trailovkách do terénu?“ zeptala jsem se jí. Byla překvapená a řekla mi, že se jí tyto boty v obchodě líbily. Myslím si, že bot není potřeba mít doma tolik, ale vždy je důležité při výběru přesně vědět, kde budu běhat a jak. Já když nevím, kde přesně povede moje trasa, tak si beru boty chameleony – ty, které zvládnou přeběh po silnici i v terénu. Design je pro mě důležitý, ale funkčnost důležitější.

Běhání za každou cenu přes bolest

Občas se setkáváme s názorem, že bolest je nejlepší přeběhat. Jenže tělo nám vysílá signály, že něco není v pořádku. Ano, někdy se to přeběhat dá, ale pokud bolest trvá dlouho a nebo se stupňuje, je lepší si pár dní odpočinout nebo si i zajít za odborníkem. My chodíme k takovým, kteří sami běhají a ví, jak běžecké tělo funguje. Když svoje tělo nebudete vůbec poslouchat a když to přeženete, může se stát, že si ublížíte tak, že pak nebudete moct jít běhat několik měsíců. A stojí to za to?

Zbytečné navlékání

Někdy trpíme za běžce, které vidíme. Často se to stává začátečníkům nebo těm, kteří se najednou z ničeho nic rozhodli, že budou běhat. Vystajlují se jako Rocky Balboa – a i když je teplo, navléknou si hrubou mikinu s kapucí, tu přehodí přes hlavu, pak si vezmou hrubé tepláky a nezapomenou ani na čepici. Vše je z bavlny a tak teplé! Pak funí, potí se a diví se, že jim to vůbec nejde. My máme lepší zkušenost s tím, být méně oblečený a ve funkčních materiálech, které pot odvedou od těla a u běhu se pak zbytečně nepřehříváme.

P.S. Neberte náš článek úplně doslova. Stejně je vždy nejůležitější, když se člověk hýbe, běhá a má z toho radost!