Podzim je obdobím, kdy si má běžec dát oraz a odpočívat, aby nabral nové síly na zimní nabíhání objemů, a pak také na novou sezónu. My, milovníci Indie a ajurvédy, jsme se proto vypravili na Vysočinu – do známého resortu Svatá Kateřina, kde v tichu lesa v super novém ajurvédském pavilonu slibovali restart jako v pravé Indii. Opravdu to v Čechách jde nebo se jedná jen o skvělý marketingový trik? Vyzkoušeli jsme na vlastních tělech!
A že máme s čím srovnávat! Oba jsme byli několikrát v Jižní Indii, v Kerale, která je kolébkou ajurvédy a vyzkoušeli jsme tam místní procedury, měli konzulatci s ajurvédským lékařem a jedli místní stravu, upravenou podle ajurvédských principů. Svatá Kateřina leží nedaleko Počátek uprostřed lesa a krásné přírody. Je tady ticho a klid, na podzim je příroda protkaná vlhkým vzduchem a mlhou, takže si připadáte jako v pohádce. Byli jsme tady už několikrát, naposledy na běžeckém kempu – místní krajina přímo vybízí si ji proběhnout. Největším lákadlem tu však nyní je ajurvédský pavilon s meditační zahradou, kde najdete odborníky právě z indické Keraly a také nádherný wellness.
Po dlouhé cestě z Moravy jsme se nastartovali ve venkovní vířivce s výhledem do lesa. Ticho a čerstvý vzduch bylo přesně to, co jsme potřebovali, abysme se z hektiky přepli do režimu: odpočinek, a pak nás čekala první ajurvédská večeře. Indické jídlo milujeme a kdybychom zavřeli oči, mysleli bych si, že večeříme na terase v indických horách s výhledem na čajové plantáže. A jak by ne, kuchař je zase pravý Ind – keralan Rahul Gopalakrishnan. Jeho jídla bychom se ujedli, jen bychom to stejně jako v Indii, udělali ještě pořádně pálivým.
Druhý den (opět po ajurvédské snídani) jsme si šli prohlédnout nový pavilon. Na fotkách vypadal honosně, kamenné sloupy drží moderní budovu. Nořila se z mlhy a my byli udiveni, jak velká je ve skutečnosti. Jen co jsme prošli okolo meditační zahrady, ocitli jsme se v dokonalém ráji – interiér přímo vybízel k odpočinku a restartu. Pravý indický nábytek a dekorace, velká okna s výhledem na les…nemohli jsme se vynadívat. A čekala nás konzultace s věhlasným ajurvédským lékařem Sanjou Dasem.
Vše přesně jako v Indii – krátký rozhovor, změření tepu pohmatem, ukázat jazyk, změřit tlak a pak jsme dostali zajímavá doporučení: každé ráno praktikovat tzv. oil pulling – nalačno v ústech pár minut převracet sezamový olej a ten pak vyplivnout. Po každém jídle si čistit jazyk. Když není možnost, vykloktat si vodou. Pít teplou vodu a zeleninu jíst mírně tepelně upravenou. Dávat si Chyawanprash – ajurvédskou „marmeládu“ z bylin a ovoce, která pročišťuje a pomáhá imunitě. Chodit spát nejpozději do 11 hodiny a věnovat se i odpočinku…no bylo toho spousta.
Nebyli bychom to ale my, abychom si alespoň trochu nezaběhali. Pohodově jsme si dali šest kilometrů a vnímali les a okolní krajinu, ale tak, abychom stále byli v relaxačním módu a tělo příliš nezatížili a mohli pak pokračovat v regeneraci.
Vyzkoušeli jsme i celotělovou masáž Abhyanga, vedenou opět odborníkem z Keraly, se speciálním bylinným ajurvédským olejem, který zvláštně voní, bylinami a takovým vyuzeným tónem, opět přesně jako v Indii. Tato masáž je vynikající pro sportovce, protože stimuluje krevní oběh, uvolňuje nervový systém, napětí, výborně působí na klouby a na svaly, stimuluje lymfatický systém a je zakončená pobytem v parní lázni. Po masáži jsme byli tak uvolnění a přitom ospalí, že jsme hned padli do postele a spali deset hodin.
Co dělat další den, než relaxovat? V bazénu, vířivkách a sauně….hotový balzám, zvlášť když pak ležíte zabalení do deky na lehátku, pijete bylinkový čaj a díváte se do přírody.
Někdy jsou některé věci krásné na obrázku a skvěle popsané v letácích. Ovšem tady, co píšou, tak také dodrží a to doslova. Indii a ajurvédu milujeme, bohužel ne vždy je možnost se vypravit na tak dalekou cestu. Pokud se nám bude moc stýskat, pojedeme určitě zase sem. Namasté.
