Za nedlouho to bude šest let, kdy jsem se z úplné odmítačky běhu stala jeho milovnicí. Učila jsem se běhat v zimě a dodnes toho nelituji. A tohle mi zafungovalo:
Nechala jsem si poradit
Myslím, že do běhání jsem se zamilovala hlavně díky tomu, že jsem nezačínala sama a že jsem se tak díky odborníkům vyhnula plno začátečnickým chybám a kolapsům. Hodně lidí si myslí, že běhat umí každý, ale není to pravda a když vás hned ze začátku vidí člověk, který tomu rozumí, nenaučíte se dělat některé věci zbytečně špatně. Ty se pak velmi těžko odnaučují.
Nic jsem nepřeháněla
Velkou chybou začátečníků je, že chtějí všechno rychle a hned – běhat super rychle a uběhnout okamžitě minimálně půlmaratón. Já jsem začínala pomalu a s indiánskou chůzí. Nestyděla jsem se za to. Postupně jsem pak navyšovala vzdálenost, a také jsem pomalu zrychlovala. Neběhala jsem stále ty stejné trasy a chodila jsem od začátku každý týden na skupinový trénink. Ani jsem neběhala každý den, bylo mi jasné, že moje tělo potřebuje regeneraci.
Příliš jsem se nenavlékala
I když jsem začínala běhat na začátku února, kdy byla zima a nevlídno, tak jsem na sobě měla jen zateplené legíny, termo triko se stojáčkem, lehkou větrovku, čepici, rukavice a delší zateplené ponožky. A to mi stačilo, díky tomu jsem se nepřehřívala a trénovalo se mi dobře. Vždy jsem koukala na kvalitu běžeckých věcí, neměla jsem jich hodně, zato byly z dobrých materiálů.
Věděla jsem, že musím dobře jíst
Kdysi jsem byla přesvědčená, že pro mé tělo bude nejlepší, když po sportu už nebudu jíst. Takto jsem to občas dělávala po józe, ale po běhání už naštěstí ne. Trenérka mi řekla, že tělo a svaly, aby nebyly unavené a dobře se regenerovaly, naopak jídlo a energii po běhu potřebují. A že je důležité tělu něco dát do půl hodiny po běhu. Takže jsem po tréninku snědla banán nebo tyčinku a doma jsem si pak, když jsem dojela tramvají, dala večeři. Když jsem to tak neudělala, byla jsem pak totálně slabá a bez energie na další běh.
Nenechávala jsem tělo žíznit
Přestože byla zima, tak jsem věděla, že musím doplňovat tekutiny. Moje první běhy nebyly dlouhé, ani náročné, tak jsem si s sebou pití nebrala, ale vždy jsem dostatečně pila před běháním a hlavně po něm. Teď často vídáme, jak si někteří běžci myslí, že když je zima, tak je to zbytečné. Chyba lávky – tělo toho i v zimě při běhu vypotí spoustu a nepít je zdraví škodlivé.