Když jsme včera s Michalem po dvou dnech, kdy jsme byli na veletrhu vyběhli, cítili jsme se jako v ráji. Dva dny bez tréninku a my už byli jako na trní – nálada lítala nahoru a dolů a tělo cítilo deficit. Musím si přiznat jednu věc – jsem na běhání pořádně závislá!
Když jsme kdysi byli v jednom krásném hotelu, v místní restauraci tam čerstvé těstoniny v otevřené kuchyni před zraky hostů připravoval kuchař. „Já vás znám, vy jste Running2, vás já sleduji!“ Vypadlo z něho. Honza je totiž nejenom skvělý ve vaření, ale je také výborný ultra běžec. A tak slovo dalo slovo a my se druhý den domluvili na společný výběh a tam jsme se dozvěděli Honzův příběh: „Fetoval jsem a pil tak, až jsem skončil v léčebně. Přemýšlel jsem nad tím, jak se mám své závislosti zbavit a tak jsem začal běhat. Běhání je také jako droga, když si na něho tělo zvykne, pak už ho nutně potřebuje. A já jsem přešel z nezdravé, zničující závislosti v tu mnohem zdravější.“ Prozradil nám.
A je to přesně tak. Když si tělo navykne, pak už pohyb potřebuje, ale potřebuje ho také hlava. Když jsem na začátku roku kvůli zdravotním problémům chvilku neběhala, pociťovala jsem opravdu abstinenční příznaky. Nejen, že jsem byla protivná (o tom by vám své řekl Michal), ale pořád jakoby mi něco chybělo. Mohla jsem sice chodit na procházky, ale to nebylo ono. Připadalo mi to jenom jako lízání zákusku – kdy sice jazykem ochutnáte jeho sladkost, ale kousnout si už nemůžete. Když jsem přišla na kontrolu ke své doktorce, zeptala se mě, co já a běhání, zda mi nechybí. Když viděla můj výraz, dovolila mi krátký a ne příliš intenzivní běh, ale abych určitě nešla přes bolest a poslouchala svoje tělo. Když jsem pak zase vyběhla, moje tělo bylo jako v euforii – nohy se dostaly do toho správného pohybu, tělo si vše pamatovalo a bylo to, jako bych vlastně vůbec nepřestala.
Samozřejmě, že zdraví je to nejdůležitější a když je potřeba, tak jde běh stranou. A ani jindy pár dní klidu neuškodí. To všechno vím. Proto si teď více vážím každého dne, kdy můžu běhat a hlavně toho, že to jde a jsem zdravá. Miluji běhání. Dává mi svobodu, posiluje zdraví, čistí mi hlavu, učí mne poznávat sebe samu. Dříve jsem ho nenáviděla a myslela si, že ho ostatní jen zveličují. Teď vím, že běh je prostě můj život, moje droga. A ráda si ji zase šlehnu.