Vyzkoušeli jsme: Aftershokz Aeropex – bezpečnost i zvuk až na prvním místě

I když většinou běhám bez hudby, stále jsem nepřestal hledat perfektní sluchátka na běhání. Zatím nejlepší, na které jsem narazil, byly Aftershokz Air, jenže to už jsou dva roky a od té doby technika zase o kus postoupila. Takže jsem začal testovat Aftershokz Aeropex.

V první chvíli jsem si říkal, jestli vůbec stojí za to přecházet na nový model, když mi ten předchozí stačil, ano novinka je papírově lehčí a na hlavě je decentnější. Jenže stačí to na obměnu? Ptal jsem se a pustil se do testování.

Na první pohled vypadají sluchátka decentně a nenápadně. Pokud tedy zvolíte decentní šedou barvu. Pokud se rozhodnete pro výraznější modrou, budete přitahovat pohledy a pokud jasně červenou, budete nepřehlédnutelní. Všechny tři ale vypadají opravdu skvěle.

Nejvýraznější část tvoří samotné konduktory, které zde mají tvar válečků se zploštělou částí, doléhající na kost. Na levém je navíc mírně vystouplé tlačítko, určené k spouštění hudby, přijímání hovorů nebo aktivaci hlasového asistenta. Z předchozích modelů jsem zvyklý, že je tlačítko vystouplejší a lépe se tak hledá. Tady občas trošičku tápu, to se ale věřím s trochou zvyku poddá.

Druhou, nejvýraznější částí, jsou „kapsičky“ s bateriemi a řídící elektronikou. Ty jsou zmenšené natolik, že se až nechce věřit, že se do nich nějaká baterie vejde, natož aby na ni sluchátka dokázala hrát 8 hodin. Na pravé kapsičce ještě najdeme tlačítka hlasitosti a zapínání a nový magnetický konektor nabíjení. Tato novinka má zajistit perfektní odolnost proti vodě. Starý konektor totiž neumožňoval zajistit vodotěsnost, kdežto nové řešení je elegantní a uživatelsky velmi příjemné. Jenže micro USB konektor najdeme všude a tento magnetický je jen na těchto sluchátkách. Naštěstí najdete v balení hned 2. Takže jeden můžete nechat doma a druhý brát na cesty.

Samotné spoje mezi těmito hlavními částmi jsou zmenšené na minimum a to tak, aby manipulace s nimi byla stále příjemná, ale přitom nasazené nebyly téměř vidět. Ač se to na první pohled nezdá, v ruce nepůsobí nijak křehce.

Když už jsem vzal sluchátka do ruky, zjistil jsem, jak je jejich povrch jemný a příjemný na dotek. Úplně vyzývaly k nasazení. Neváhal jsem proto a pustil se do testu toho, k čemu jsou určeny. Zvuk se přenáší přes lícní kosti, a tak musí sluchátka pevně držet na svém místě. To vyžaduje určitý tlak. Ten vytváří pevný most vedoucí za zátylkem. Zajišťuje sice, že konduktory pevně sedí na svých místech před ušima, ale po chvíli jsem o nich vůbec nevěděl. Rovnou jsem je tedy zapnul a pustil se do párování. Sluchátka podporují bluetooth 5.0, takže není divu, že vydrží i s miniaturní baterií hrát opravdu dlouho. Znamená to ale také, že mají perfektní spojení s telefonem, které se nepřeruší, ať už ho máte schovaný kdekoli do několika desítek metrů. Párování proběhlo bez nejmenších problémů.

Se spárovanými sluchátky nastal čas pustit si první skladbu. Vybírám ve Spotify svůj oblíbený playlist a pouštím. První tóny a já zavrávorám. Tohle přece nemůže hrát přes kost! Úplně chybí známý ostrý zvuk s jemnými vibracemi na spáncích. Přidávám hlasitost a stále slyším jen čistý zvuk. Až při maximální hlasitosti začínám cítit známé jemné šimrání. Jenž i tak je mnohem nižší, než jsem zvyklý z minula.

Jaký je tedy zvuk? Pokud posloucháte hudbu ze sluchátek přibalených k telefonu, určitě si nepohoršíte. Pokud máte sluchátka do uší střední třídy s bluetooth, nepoznáte rozdíl, snad jen ten pocit volnosti, když nemáte ničím zacpané uši, to je nepopsatelná úleva.

Pokud používáte sluchátka vyšší kategorie a máte rádi nekompromisní kvalitu zvuku, pak vás zklamu, vás aftershokz stále ještě neuspokojí. Jenže to není ani cílem. Aeropexy mají poskytnout dostatečně kvalitní zvuk pro to, aby se daly poslouchat dlouho, ale přitom naprosto nebránily vnímat své okolí a nijak neomezovaly při sportu.

Když už mi hrála ta správná hudba, byl čas vyběhnout. Nasadil jsem brýle, přidal čelenku a vyrazil. Moderní sportovní brýle se s těmito sluchátky rozumí a není problém nosit oboje. Po nasazení čelenky jsem ucítil o trošku větší tlak, ale stále nic nepříjemného. Naopak byla pak ještě lépe slyšet hudba.

Při samotném běhu jsem o sluchátcích téměř nevěděl. Díky minimální váze se při běhu ani nehnou. Dalším překvapením bylo, že jsem subjektivně slyšel okolí lépe, než dřív. Vysvětluji si to tím, že přenos zvuku je teď efektivnější a vzniká tak méně rušení, které by okolí překrývalo.

Posledním testem bylo telefonování. Při hovoru jsem druhou stranu slyšel čistě, bez jakékoliv zpětné vazby nebo rušení. A naopak i mně bylo slyšet také čistě a o trochu lépe, než při používání handsfree v autě. Nikdo si ale na problém, že by mi nebylo rozumět, nestěžoval.

Se sluchátky jsem naběhal více, než 100 kilometrů.Připojené jsem je měl buď k telefonu nebo k hodinkám Garmin. Ani v jednom případě se nestávalo, že by došlo k jakémukoliv přerušení přehrávání. Zvuk byl v obou případech srovnatelný. Jediné, na co jsem si stále nezvykl, i když se to lepší, je levé ovládací tlačítko, které pokaždé při běhu tak trošku hledám.

Stojí tedy Aftershokz Aeropex za to? Cena sice není nejnižší, ale pokud máte rádi při běhu hudbu a nechcete ztratit kontakt se svým okolím, jsou rozhodně skvělou volbou. Pokud už máte předchozí model, je rozhodování těžší. Mě ale přesvědčilo výrazné zlepšení zvuku.

Napsat komentář