I my si pamatujeme, že když jsme poprvé stáli na startu, klepala se nám kolena jako ratlíci. První závod je plný očekávání a zároveň i plný otázek. Tady jsou naše (mnoha závody osvědčené) tipy, díky kterým si svoji „premiéru“ lépe užijete.
Bez tréninku ani ránu
Není to nic neobvyklého, slýcháme to kolem sebe docela často: „Poběžím maraton/půlmaraton/desítku, protože jsem se vsadil s kámošema v hospodě.“ To ještě není tak strašné, mnoho lidí to donutí k pohybu a začnou se sebou něco dělat, ale spousta z nich tréninky odkládá a zkrátka věří, že to prostě dají. Jenže jen tak závod zvládnout není žádná legrace, ukázal nám to například výzkum IKEM při loňském Pražském maratonu. Pro běžce, kteří neměli dostatečně natrénováno, byl závod velmi extrémní, až nebezpečnou zátěží. Proto, pokud se rozhodnete absolvovat závod, nechte si dostatečný čas na trénink a běhejte pravidelně. Nejlépe podle tréninkového plánu, sestaveného na základě vaší aktuální kondice.
Není od věci si před začátkem tréninku udělat zátěžový test a zjistit, jak na tom jste zdravotně a jak je na tom vaše srdce. Ne nadarmo chtějí na některých zahraničních závodech potvrzení lékaře, že závod zvládnete.
První závod není o výkonu
Ať už jste začali s tréninkem kdykoliv a máte natrénováno, závod bez předchozích zkušeností může být pěkný oříšek. Je proto dobré nedávat si na svou premiéru zbytečně výsledkový cíl. Něco jiného je běžet v parku nebo v lese proti hodinkám a něco jiného je soupeřit na trati s desítkami nebo stovkami dalších běžců. Berte tedy první závod jako součást tréninku a seznámení s tím, jak budete na závodní atmosféru reagovat. Jako první závod si také volte raději kratší vzdálenost, než na tu, na kterou finálně míříte.
Buďte na startu včas
Závody jsou už tak plné nervozity, tak proč si ještě přidělávat další stresy? Důležité je si dopředu nastudovat propozice závodu a být na místě alespoň hodinu před startem. Zdá se to jako dlouhá doba, ale uteče jako voda. Plno času vám zabere nachystat v čem poběžíte, zavázat si dva uzly tkaničky (rozbázaná tkanička při závodě může být velký problém), připnout si startovní číslo, dát si věci do úschovny, v klidu si zajít na WC. Na to myslete dopředu, protože před startem bývají na záchody fakt dost dlouhé fronty. A třeba před půlmaratonem hodně času zabere dostat se do svého stratovního koridoru, všude je totiž plno lidí, musíte se jimi prodírat a trvá to.
Na sebe jen vyzkoušené věci
V závodě byste se měli soustředit na výkon, na běh a na to, co dělá vaše tělo. Velmi snadno to může znepříjemnit například zařezávající se oblečení, různé švy a podobně. Stejně tak jako boty, které řežou a dělají puchýře. Na závod proto jděte jen v tom, co máte opravdu dobře vyzkoušené a na místech, která si myslíte, že by vás mohla dřít, se dopředu namažte vazelínou. Zabráníte tak tření a nepříjemné bolesti.
Nepřepalte začátek
Postavit se na start závodu a vyběhnout. Je to jednoduché, ale stejně jako většina ostatních běžců, i my jsme z počátku podlehli euforii a vyrazili tempem, které se nám zdálo pohodlné, jenže to bylo adrenalinem a chutí do závodu. Ve skutečnosti jsme běželi výrazně rychleji, než bylo vhodné a po pár kilometrech se dostavil útlum, protože jsme vyčerpali mnohem více energie, než bylo zdrávo. Tělo začalo stávkovat a my zpomalili mnohem více, než kdybychom si na začátku nastavili správné tempo. Podle sporttestru nebo hodinek a kilometrovníku si pohlídejte čas na každém kilometru. Raději začněte pomaleji a zrychlujte podle pocitu až v druhé půlce závodu. Časem získáte odhad, ale dokud ho nemáte ověřený závodem, běžte raději volněji.