Jsme velká komunita. Tykáme si, pomáháme si a zdravíme se. Je tomu ale vždycky tak?
Zdravení
Pokud zrovna netrénujeme intervaly (pokud ještě vnímáme, tak i při nich), tak běžce, kteří běží proti nám zdravíme. Stačí jem mávnutí rukou nebo zakývání hlavou a je to moc fajn. Samozřejmě se občas najdou i takoví, kteří neodpoví nebo na nás koukají, že jsme spadli z nebe. Naštěstí je jich menšina a nebereme si to osobně. Je nám jasné, že občas někteří mají „svůj svět“ nebo mají co dělat sami se sebou. A taky možná mají v uších sluchátka.
Ohleduplnost
Zejména na závodech se občas stává, že někdo běží „přes mrtvoly“. Při startu použije lokty a prodírá si cestu za každou cenu nebo že vás přebíhá tak, že do vás strčí. I to se stává a je potřeba s tím počítat. Proto není dobré cpát se do rychlých koridorů, když víte, že jste pomalí a psát si čas, který nejste schopni dodržet. Ale ne vždy to platí. My jsme například byli při naší běžecké svatbě (z důvodu, abychom stihli včas obřad) v koridoru s elitou. A musíme říct, že to bylo v pohodě a žádný karambol se nestal.
Tykání
Od doby, kdy jsem začala běhat, jsem si zvykla, že si mezi sebou tykáme. Když jsem přišla na své první závody a vyzvedávala si tam startovní číslo, všichni na mě hleděli jako na exota, když jsem jim vykala a zpočátku jsem nechápala, co se děje. Jenže teď jsem si na tykání zvykla až tak, že se mi občas stane, že říkám ahoj i tam, kde bych neměla. Naštěstí hodně lidí běhá a já je hned poznám podle běžeckých hodinek, takže je pak všechno v pořádku.
Pomoc
Už ze zvyku si bereme na závody více magnesia a energetických tablet. Často totiž vidíme běžce v křečích nebo že už nemůžou. Už několikrát jsme viděli i takové, kteří kvůli ostatním nedokončili závod, aby někomu, kdo to potřebuje, pomohli. Na druhou stranu si stále myslíme, že by ti, kdo se přihlásí na závod, tam neměli chodit jen z hecu nebo pro nějaké dokázání si, že to zvládnou, bez toho, aniž by na závod trénovali, byl připraveni a hlavně zdraví.
Kouření
Toto sice běžci nedělají, ale dělají to bezohlední lidé. Kouří přesně tam, kde se běhá a trénuje. Není nic nepříjemnějšího, než když makáte a musíte do plic v plném nasazení (ale i mimo něj) natahovat oblak kouře. Ano jistě, je to venku, ale myslíme si, že do parku a sportoviště prostě cigára nepatří.