Runzech Runway Run: Jak jsme běželi tam, kde jindy startují letadla

Krátké závody často neběháme, jsou pro nás příliš rychlé. Jenže když jsem viděla nádherné fotky běžců na letištní dráze a dozvěděla se, že tento závod bude i v Praze, věděla jsem, že tam učitě nesmíme chybět. Jelikož jsme v sobotu měli brdský půlmaraton, rozhodli jsme se, že poběžíme v neděli ráno – Breakfast Runway Run.

Už jen vyzvedávání startovních čísel byl zážitek. Kvůli bezpečnostním opatřením si každý musel pro číslo osobně a v sobotu se vyzvedávala přímo na letišti, v odbavovací hale, jako když letíte třeba na dovolenou.

Vstávat jsme museli opravdu brzo, protože na start jsme se dostávali podobně jako do letadla – museli jsme projít bezpečnostní kontrolou a také autobus nás odvezl do speciálního prostoru přímo na ranveji, kde byl také start. Pozdravit se s kamarády, nasát atmosféru, protáhnout se při rozcvičce a pak už jen jít ke startu.

Start a běžíme. Houf běžců jako had zatáčí a běžíme tam, kde jindy startují letadla. Široká rovná cesta, v dálce budovy letiště a také siluety zaparkovaných letadel. Tentokrát to vidím úplně jinak, než když jsem turista a cestuji. Běžím a stále je na co se koukat, takže kilometry ubíhají jako voda.

Už vidím první otočku a zdravím se s Míšou, který běží více vepředu, než já. On závodí, já mám dnes po včerejším půlmaratonu spíše zážitkový běh. Nechci to rvát za každou cenu, chci si to vychutnat. Další otočka, další mávání na sebe a pak už vidím v dálce cíl.

„Pojď Soni, mákni, spolu to dáme do cíle.“ Volá na mě Kačka, kterou znám od nás z Instagramu. „Když já včera běžela půlku“ vymlouvám se. „No to já taky. Pojď, makáme!“ A najednou mě táhne jakousi neviditelnou nití za sebou a obě dobíháme sprintem do cíle. S Kačkou si plácáme a gratulujeme si, já ji děkuji za skvělé vyhecování.

Potkávám se s kamarády, s fanoušky a s Míšou. Bylo to nádherné, tyto zážitkové běhy mají něco do sebe.

Nebylo to tentokrát o osobáku, ale o atmosféře, originálním prostředí a prožitku. A ta nádherná medaile s přistávajícím letadlem mi vždycky bude tento běh připomínat. Až někam zase poletím, uvidím ve vzpomínkách to, jak jsme po této dráze běželi.

 

 

 

 

 

 

1 komentář

  1. Wow, tak tohle je super. Ja ac nebezec, tohle ma pro me atmosferu. A krasne proslunene fotky. Musel to byt zazitek 🙂

Napsat komentář