Letošní rok byl pro mnoho běžců nečekanou změnou v závodních a tréninkových návycích. U mě to vedlo až ke ztrátě závodní motivace a s tím související ochotě běhat kvalitní tréninky. Pak se ale něco zlomilo a já se rozhodl na poslední velký závod sezóny připravit, jak nejlépe to jde.
Ke zlomu došlo před necelým měsícem na pražském Night Runu. Tam jsme se sešli s Nutrend týmem, ale hlavně s Jirkou a Soňou Ježkovými. Když jsme si povídali a já viděl Jirku, jak se těší na závod a na startu je připraven vyrazit z první řady, úplně mě to převálcovalo. A já, i když jsem se necítil nejlíp, zaběhl jsem solidní čas, přestože jsem potřeboval šetřit síly na tréninkový kemp v Itálii, který mě čekal už o den později.
Plán – sezonu jen tak nějak doklepat – tedy vzal za své a já se pustil do přípravy. Opět jsem si začal sledovat, co jím. Zrušil všechny dortíky, nahradil je ovocem a zeleninou a opět přestal jíst pečivo. Jenže do největšího závodu v polské Lemkowyně zbývají poslední tři týdny, což už není čas na nějaké velké tréninky. Čas zbývá sotva na doladění formy. Proto jsem zavolal do Cardiolabu a domluvil si nejbližší termín na zátěžový test a konzultaci.
Přiznám se, že jsem měl z výsledků velký strach. Letošní příprava byla oproti loňské minimální. Loni jsem zvládal optimálně střídat velké tréninkové dávky běhu a kola s odpočinkem a na největší závody v Brixenu a Jahorině byl perfektně připravený. Jenže v Jahorině jsem se zranil, takže jsem formu nedokázal prodat a následný kolaps na X-terra triatlonu vedl k výraznému snížení tréninkových dávek. Poslední závod jsem tak odběhl více méně ze setrvačnosti, i když ne úplně špatně.
Oproti tomu letos jsem začátek sezóny běhal vlastně jen Prominentní vrcholy Lužických hor 3x 100 km a další dlouhý běh byl až Pyšelský kopeček 80 km. Zbylé závody byly krátké a já se nedokázal namotivovat k zvýšení rychlosti. Kolo, to jsem zapojil do tréninků až před měsícem.
S Michalem Štefaničem, triatletem a trenérem, jsme tedy celou tuto historii prošli a začali připravovat hrubé obrysy doladění formy, ale nejen to, přišel první křest ohněm: váha a analýza tělesného složení. Překvapivě to nebylo tak strašné, jak jsem čekal. Oproti závodní váze jen 4 kila navíc z toho většina tuku a s tím se dá pracovat. Tři týdny jsou výzva, ale není nemožné se závodní váze aspoň přiblížit.
Pak si mě vzala do parády Hanka Štefaničová – manželka Michala, skvělá běžkyně a hlavně kardioložka. Dostal jsem vynadáno, že si málo hlídám krevní tlak, se kterým se u ní léčím a pak jsme lehce doladili, co bych měl teď před závodem jíst. Samozřejmě žádná novinka – zeleninu, kvalitní maso, ryby, trošku ovoce ale hlavně všechno, pokud možno co nejméně průmyslově zpracované a rozhodně bez aditiv a cukrů.
Předposlední fází byl samotný zátěžový test. Rozběhat se na páse, a pak stupňovat tempo s maskou na snímání poměru vydechovaných látek. Půl hodiny od mírného tempa po maximum, které ani při nejtěžších závodech nedávám. Konečně hotovo a já popadám dech. Ještě jedno změření tlaku a hurá vyhodnotit.
Padá mi brada. VO2 jsem krátkodobě dotlačil až k 57, což je pro dlouhé běhy jen nic neříkající číslo, ale mnohem důležitější bylo, že tělo stále spaluje z velké části v zátěži tuky, v nízkých intenzitách dokonce téměř výhradně, a to se při dlouhých bězích počítá. Když totiž na ultra spaluji tuky, nemusím doplňovat téměř žádné cukry a dokážu lépe pracovat s jídlem během závodu.
Nakonec jsme tedy začali finalizovat trénink. Vše jsme postavili na nutnosti aktivovat to co v těle už je. Vystupňovat zátěž do posledního týdne před závodem, ale tak, aby se tělo zároveň nepřetížilo a posledních 7-10 dní pak tréninky snížit a posunout je více ke kvalitě a menším objemům.
Ukázalo se, že poctivé tréninky se nedají ošidit a je potřeba dobře ladit formu na důležité závody. Ideálně už několik měsíců dopředu mít rozplánováno, kdy je potřeba formu doslova vystřelit. Jenže to nám letošní rok neumožnil. Nezbývá tedy než pracovat s tím, co v těle zbylo a naštěstí, i když můj letošní trénink byl spíše udržovací, pomohl v těle zachovat aspoň jiskřičku, ze které teď musím rozdmýchat pořádný plamen.
Pokud vás zajímá, jak optimalizovat svůj trénink, můžete se těšit na seriál článků, jak se chytře připravovat ladit formu a správně se stravovat. Dejte nám také vědět, jak ladíte formu na závody vy.
