Proč je důležitá vzájemná podpora (nejen při běhu)

Díky tomu, že jsme dva, tak to máme v mnohém snazší. Nedávno jsme na nové sociální platformě Clubhouse diskutovali se skvělým cyklistou Jirkou Ježkem a jeho manželkou Soňou o vzájemné podpoře při sportu i v životě. Na tomto jsme se všichni shodli: 

Nejlepší fanoušek

Naší největší podporou je, že jsme si navzájem těmi největšími fanoušky. Každý občas potřebuje dodat energii, ať už při tréninku nebo při závodě. Slyšet pochvalu, když se něco povede a utěšit, když to nejde podle jeho představ. I když neběháme jen kvůli úspěchům, stejně nás neskutečně do dalšího tréninku nakopne, když víme, že se to tomu druhému líbí.

Sdílení zážitků

Sdílené štěstí je dvojnásobné štěstí a sdílený smutek je poloviční smutek. To je stará pravda a pro nás to určitě platí. Jen bychom dodali, že sdílené štěstí je stonásobné, protože když spolu můžeme být v cíli, je to nádhera, které se snad nic nemůže rovnat. Kdykoliv jsme museli být za cílovou čárou závodu sami, vždy se nám zdálo, že nám něco chybí. Jako by to nebyl úplný zážitek nebo jako by to byl seriál, kterému nenatočili poslední díl.

Živá konstruktivní debata

Na první pohled vypadáme jako naprosto klidná dvojka žijící v růžové bublině. Ale nebojte se, jsme úplně normální a spolu se samozřejmě i hádáme! U dvou rohatých znamení ( beran a býk) to ani jinak nejde a je to někdy pěkná Itálie. Naši sousedi by vám mohli vyprávět! Jenže právě to u nás čistí vzduch a když to takto „živě“ probereme, nakonec nám to oběma pomůže se zase posunout. Po hádce navíc vždy brzy přijde usmíření a je zase vše růžové.

Hledání limitů

Každý se občas dostáváme do situace, kdy si nejsme jisti, co dokážeme a pochybujeme. V tu chvíli je ale rozhodující podpora toho druhého. Pomůže nám najít cestu, kterou se vydat, abychom zvládli to, co chceme a často ještě mnohem více. Takto to například funguje u závodů. Soňa by se v klidu držela u svého půlmaratonku, ale díky Míšovi zvládla i téměř padesáti kilometrový závod v horách. Sama by do toho asi jen tak nešla.

Ochrana před přetížením

Tak, jako nám ten druhý ukazuje, jak překonat své limity, stejně tak nám může pomoct včas zastavit a říct stop – teď už je toho moc, přibrzdi, odpočiň si. Někdy zkrátka člověk odmítá poslouchat své tělo a je přesvědčený, že musí jít za hranu. Jenže v tom je úžasné mít svoji druhou polovičku, která ho zná a vidí signály, které není radno ignorovat a je potřeba se zastavit

Vzájemná podpora ale nemusí být jen partnerská. Může jí být také někdo z rodiny, ale i kamarád nebo třeba kolega v práci. Důležité je si uvědomit, že občas potřebujeme pomoc druhého, i když se to zrovna nezdá.

Leave a Reply