8 pitomých věcí, kterými si běžci znepříjemňují svoje běhání

Běhání je tak krásný a jednoduchý sport, přesto je spousta těch, kteří se v tom stále pěkně plácají. Jak rychle začnou, tak přestanou nebo jsou to stálí začátečníci. Co dělají špatně pořád dokola?

Srovnávají se s ostatními

Jééé, Jenda teď o víkendu vyhrál závod! A tady Katka, ta běhá tak často a tak rychle – viděla jsem to na Stravě. Ten kluk na startu vypadá tak vymakaně, to asi hodně trénoval a určitě mě předběhne.  Taky to znáte? Když něco takového uvidíte, hned vám to v hlavě začne šrotovat a začnete se porovnávat a analyzovat. Co z toho většinou vyplyne, že ostatní jsou lepší a že vaše běhání nestojí za nic. A je tohle opravdu pravda? Potřebujete být nejlepší ( navíc některé věci od ostatních ani nemusí být pravda) nebo je důležitější, aby vás to bavilo a měli jste vy sami z toho dobrý pocit? Proto nepátrejte, přestaňte sledovat sociální sítě a aplikace ( pokud vás to stresuje)  a dejte jen sami na sebe.

V závodě si neuhlídají tempo

Ach, jak dobře to sami známe! Jakmile zazní startovní výstřel a dav střelhbitě vyběhne, je velmi těžké se tomu ubránit. Přece nebudu poslední, také ve mně vře adrenalin, chci to urvat co nejvíce! Jenže to je veliká chyba. Jakmile se vyšťavíte na začátku, tak nebudete mít síly na další část trasy, zejména pokud se jedná třeba o půlmaraton. Platí dát si na oči pomyslné klapky a jet si podle nastaveného tempa na hodinkách, Zpočátku vám to bude sice nepříjemné, ale uvidíte, jak budete po pár kilometrech ostatní v klidu a s energií předbíhat.

Dělají pořád to samé

Proč většinou běhání přestává bavit? Kvůli nudě a stereotypu. Jakmile běháte několikrát týdně ten stejný okruh a stejným tempem, pak už na něm znáte každý kámen, každý stromek, navíc se vůbec zlepšujete. Toto by nebavilo ani nás. Zkuste změnit směr, střídat tempa. Skvělé jsou třeba farleky, kdy měníte rychlost třeba podle stromů – od jednoho k druhému rychle a pak zase pomaleji. Nebo podle laviček či podle lamp v okolí trasy. Pouliční lampy jsou skvělé – jsou v přesné vzdálenosti od sebe a dá s nimi velmi dobře hrát s tempy. Skvělé je také naplánovat si běžecké výlety, budete mít cíl a také tělo bude muset pracovat s terénem, který neznáte.

Neběhají kvůli sobě

Ten, kdo začal běhat jen kvůli někomu – třeba kvůli svému partnerovi, kvůli kamarádovi, aby se mu vyrovnal, kvůli nějaké sázce nebo jen aby byl zajímavý a ukázal se s novým koníčkem na sociálních sítích, ten daleko nedoběhne. Když totiž něco neděláte kvůli sobě a svému dobrému pocitu, bude tomu chybět nadšení a také radost a motivace. Myslete na to, že běhání je sice krásný sport, ale nemusí být nutně pro všechny.

Neustále se podceňují

Na tohle nemám, ten závod nezvládnu. To slyšíme pořád. U nás to řešíme třeba tak, že když si Sonička není jistá přijde za mnou a zeptá se, jakou vzdálenost mám na tom závodě běžet, 33 nebo 48. Já ji odpovím: “48 neboj se, to zvládneš!” A zvládne. Pokud máte někoho, kdo vás zná je to snazší, ale i sami se můžete střízlivě podívat na svůj trénink a určit si, co zvládnete. Pokud si s tím nevíte rady, zkuste nějakého trenéra. V každém koutě republiky najdete nějakou běžeckou skupinu, kde vám pomohou a po pár bězích už vám trenér dokáže říct co zvládnete a co ne.

Nemají cíle

Kdo nemíří, nemůže trefit! To platí v každém sportu i v běhu. Cílem může být zvládnout maraton pod čtyři hodiny, nebo stovku pod sedmnáct hodin. Jakmile si nastavíte cíl, klidně hodně ambiciózní, nastavte si také reálné mezi-cíle. Nezapomínejte, že čím blíže budete tomu finálnímu, bude těžší zvládat ty dílčí. Myslete na to, že když budete mířit na měsíc a netrefíte, skončíte mezi hvězdami, pokud ale mířit nebudete, skončíte….no víte kde 🙂

Neumí odpočívat

Spousta běžců si myslí, že musí trénovat, trénovat a trénovat. Odpočinek berou jako luxus, který si nemůžou dovolit. Jenže to je setsakra chyba. Odpočinek je stejně důležitý, jako zbytek tréninku. Takže po těžkých trénincích musí přijít relax. Může to být nějaký jiný lehký sport – skvělé je jít si v poklidu zaplavat, na kolo, na procházku nebo jen tak do sauny. Dát si masáž je někdy lepší, něž jít intervaly. Aby mohlo tělo podávat výkony, musí mít čas tréninky vstřebat. Proto je nutné myslet na odpočinek a na kvalitní spánek, který měl mít aspoň 7 až 8 hodin.

Špatně se oblékají

Není špatného počasí, jen špatně oblečený běžec. Ta věta svádí některé běžce oblékat se zbytečně moc. Nepromokavá bunda je do bouře, ne do deště. Na jaře a na podzim stačí mnohdy stále kraťasy a triko. Jen pokud už teploty klesnou pod 10 stupňů, stojí za to přidat větrovku nebo elasťáky. Zkrátka oblékejte se tak, jako by bylo o 10 stupňů více. Pokud je 10, vezměte si to, co si berete na chůzi, když je stupňů 20.

Leave a Reply