Kolik jsme si toho už vyslechli a kolik jsme už toho sami také vypustili z pusy! Hlava nám to někdy pěkně dovede zamotat, takže ji neposlouchejte! A jak na to?
Výmluva č.1: Nemám na běhání čas
Tak schválně! Kolik času trávíte sledováním sociálních sítí a čtením blbostí na internetu? Ani se to nezdá, ale jsou to největší žrouti času. Člověk se pak jen diví, když se mu mobil ukáže, kolik hodin denně tam byl. Nejlepší je proto si na běhání určit dny a pravidelný čas, a přes to nepojede vlak.Náš mozek má rád rutinu, na kterou když si zvykne, pak věřte, že si čas na běhání vždycky uděláte.
Výmluva č.2: Dlouho jsem neběhal/a, takže nemám žádnou kondici
Jasně, to chápeme. Jenže když se nezačne, tak to prostě samo nepůjde a čím déle se bude oddalovat, tím menší bude šance, že zase začnete. Toto je největším kamenem úrazu věčných začátečníků, kteří se po zimě zase rozběhávají. Nejlepší je proto nepřestávat a běhat po celý rok.
Výmluva č.3: Neudýchám to
Ale udýcháte. Prostě si jen zpomalte. Jasně, chápeme, že psychice to zrovna nepřidá, když se šinete jako šnek, ale to je v pořádku. Běhejte tak, abyste u toho mohli v klidu mluvit – říká se tomu mluvící tempo. Není potřeba tak ze začátku mít ani hodinky, mluvení vždy ukáže ( když se začnete zajíkat), že máte zpomalit a přejít klidně do chůze. Tělo si pak postupně na běhání zase navykne a nebojte se, budete pak běhat jako střely.
Výmluva č.4: Závody nejsou nic pro mě, nejsem závodní typ
To si kdysi myslela zejména Soňa. Jenže nejprve zjistila, že ji na tréninku baví předbíhat jiné běžkyně a že nikomu nechce koukat na zadek, že v ní nějaká ta soutěživost vlastně je. No a pak zkusila závody, tam sice nebyla nejlepší, jenže když ochutnáte tu skvělou atmosféru, adrenalin a když překonáváte sami sebe, je to naprosto nepopsatelný a návykový zážitek.
Výmluva č.5: Nebudu si přece potit právě umyté vlasy!
Ten pocit je úžasný – vlasy jsou po umytí tak krásné, čisté, voňavé…a kazit si to? No ano! Pokud to s běháním myslíte vážně a chcete se někam posunout, tak je potřeba trénovat pravidelně a častěji. A čekat, až vlasy nebudou fresh, tak to byste neběhali nikdy. Záchrana? Prosušit si vlasy hned po běhu fénem a načechrat je prsty nebo jako první pomoc občas použít suchý šampón.
Výmluva č.6: Bojím se běhat za tmy
Hlavně u běžkyň to v zimních měsících bývá častá výmluva. Jenže sehnat dneska dobrou čelovku, nebo parťáka či běžeckou skupinu, není tak těžké. Navíc ve dvou (a více) se to lépe táhne. No a kdo říká, že běhat se má jen večer? Takový ranní výběh s východem slunce má také svoje kouzlo!
Výmluva č.7: Byl těžký den v práci
Ano, to se stává i nám. Po náročném dni se zkrátka člověku už nic nechce. Jenže nemusíte vždy běžet intervaly. Ideální je dát si třeba jen lehký krátký běh, který skvěle pročistí hlavu a když po pár kilometrech zjistíte, že to jde, tak klidně přidejte. Pak je rázem těžký den zapomenutý.
Výmluva č.8: Nechce se mi do toho investovat
Běh je jeden z nejlevnějších sportů. Jasně, že si můžete koupit drahé vybavení, nejdražší boty, super triko a bundu, jenže mnohdy jde skočit do výprodeje a koupit loňskou kolekci bot a na prvních pár kilometrů se nějaké sportovní oblečení doma najde vždycky.
Výmluva č.9: Nejprve musím zhubnout
Samozřejmě že není snadné vyrazit s váhou přes 100 kilo. Jenže když Michal začínal, měl 120 kolo. Zpočátku ten běh byl jako rozvalit balvan, jenže pak to bylo každým dnem snazší a snazší. Po pár týdnech už to bylo vidět i na váze a za pár měsíců se před ním domácí váha přestala schovávat ze strachu, že ji rozšlápne. Navíc se začal zlepšovat a běhání ho začalo tak bavit, že teď už si bez něho nedokáže život představit.
Výmluva č.10: Běháte moc rychle, nestačil/a bych vám
Tuto výmluvu slýcháme opravdu často, když někoho lákáme jít s námi na naše pravidelné výběhy. Nejít běhat se skupinou ze strachu o příliš vysokou rychlost nebo dlouhou vzdálenost nemá smysl. Smyslem běhání ve skupině je vzájemná motivace a nikdo se pak nezlobí, že někdo běží pomaleji. Ostatní se zkrátka rádi přizpůsobí, protože také někdy začínali a podpoří druhé ke zlepšení.
Víceméně se vším souhlasím, až na ten běh ve tmě. Málokdo má to štěstí, že si může přizpůsobit pracovní dobu svým koníčkům a hodně lidí za východu slunce už zařezává v práci. Přes prosinec-leden je obvyklé, že za tmy do i z práce. Na běhání miluji právě tu samotu. Já osobně běhání miluji, takže strach překonám a běžím i za tmy, ale chápu, že pro hodně lidí to je demotivující.