5 běžeckých blbostí, které dělám, ale neměla bych

No jasně, že vím, že tyto věci jsou špatně a stejně je dělám zas a znova. Znáte také některou z nich?

Nerozvazuji si tkaničky

Ano, ano. Jak se rychle dostat z běžeckých bot a nemuset se ohýbat? No přece si druhou nohou podržet botu a „násilím“ nohu vyzout. Jenže přesně takto se boty pěkně ničí. Důležité je nejprve rozvázat tkaničky, uvolnit je a pak je jemně vyzout rukou. Jasně, vím, ale snad to udělám příště?

Běhám bokem z kopce dolů

Miluji běhání v přírodě a kopečky mám taky ráda. Ale někdy je seběh z nich pěkně prudký a náročný. Pak mám pocit, že musím chodidla stavět bokem, abych neuklouzla, což je velká chyba, na kterou mě vždycky upozorňuje Míša. Podrážka běžecké boty je totiž konstruována tak, aby se do terénu zasekla napřímo – tedy když z kopce běžím přímo dolů. Jen tak mě boty mohou dobře podržet a je to i bezpečnější.

Jdu na dlouhý běh a na intervaly za sebou

U přípravy je důležitá i regenerace. Jenže ne vždy mi o víkendu vyjde jít na delší běh v sobotu, a tak jdu v neděli. Jenže v pondělí mě vždycky na tréninku čekají náročné intervaly, kdy je potřeba mít dostatek sil, což po dlouhém běhu jen tak úplně nejde. Takže – další víkend to musím fakt lépe plánovat nebo si jít v neděli raději zaběhat jen pohodově pár kilometrů.

Zapomínám na vazelínu

Chlapů se tohle netýká, ti mají problémy s odřenou kůží jinde, ale my ženy – běžkyně víme, že když dlouho běžíme v propocené (i v té nejlepší) podprsence, tak se pod ní kůže po nějaké době začne třít. Proto vždy, když plánuji dlouhý běh nebo vím, že se hned po běhu nebudu moct převléct do suchého, tak si musím místo pod okrajem tohoto důležitého kousku dámského běžeckého oblečení dobře namazat přírodní vazelínou nebo, když ji nemám, tak balzámem na rty. Jenže často si na to vzpomenu až když mám po běhu úplně sedřený, bolavý proužek kůže.

Nezkontroluji si nabití

Běhat bez čelovky v lese nebo na tréninku v parku, kde nejsou lampy, není úplně můj šálek kávy. Když nevidím, jsem úplně vedle a můj běh je naprosto šílený! Jenže i když čelovka ukazuje, jak na tom baterka je, tak ji mnohdy popadnu a letím, a pak se jen divím, když mi po pár minutách přestane svítit. Podobně to bývá i se sluchátky a někdy i s hodinkami, ty ale vydrží nabité opravdu dlouho.

Leave a Reply