7 tipů, jak si fantasticky užít Benátky: za málo peněz a naplno

Benátky jsou sice jednou z nejprofláknutějších turistických destinací, přesto se dá toto historické městečko na kůlech protkané kanály a obehnané okolními ostrovy výborně užít. Nejenom turisticky, ale i běžecky. Tady jsou poznatky z naší cesty sem:  

Jak se sem dostat?

Pokud si, jako my, naplánujete prodloužený víkend, tak je nejlepší, nejkratší a nejpohodlnější zvolit cestu letadlem. Let z Prahy trvá hodinu a dostanete se na jedno z letišť – buď do Trevizo nebo Marco Polo. Nízkonákladovými spoji to vyjde opravdu levně ( tedy pokud poletíte nalehko a jen s příručním zavazadlem)  tak utratíte za jednoho klidně jen několik stovek. Z letiště jede speciální autobusová linka až do Mestre, což je předměstí Benátek. V případě Marco Pola pak dokonce můžete použít veporeto (benátské „parníky“) nebo autobus hromadné dopravy. Je třeba ale počítat s tím, že zastávka na letišti je v dražší zóně a tak za ní musíte připlatit nebo jít necelý kilometr na druhou nejbližší zastávku.

Jak tu cestovat?

Nejlepší je zakoupit si (podle počtu dní, které v Benátkách budete) speciální kartu Venezia Unica Card, ke které si můžete přiobjednat i slevy na památky a muzea. Stojí na 72 hodin 40 euro a můžete s ní využívat, kromě autobusů, také lodní dopravu i mezi ostrovy, které doporučujeme určitě procestovat.

Kde se ubytovat?

Přímo v Benátkách je ubytování velmi drahé a špatně se shání. Pokud chcete hezké, ale nepříliš drahé přenocování hned u nádraží, je skvělé zvolit budgetovou síť hostelů a&o – jejíž moderní pobočka je přímo i v Mestre, tedy na benátském předměstí, kde se do centra přímo od hotelu komfortně dostanete přímým autobusem za 20 minut. U a&o se jedná se o německou síť, která kombinuje jednak velmi levné hostelové ubytování (vhodné třeba pro studenty) až po komfortní ubytování hotelového typu. To jsme zvolili my. Byli jsme tři, proto jsme měli pokoj s manželskou a poschoďovou postelí, s vlastní koupelnou a s WC. Vše čisté, funkční, jednoduché a hezké. Líbilo se nám, že čelo naší postele zdobil motiv Benátek. Fajn je tu si přiobjednat také snídaně, které jsou podávané formou rautu. Najdete tu všechno – od slaného až po sladké, ale nás nejvíce zaujal speciální palačinkovač, kdy vám na pásu vyjíždí vynikající, super čerstvé malé palačinky. V hotelu je také možné si vyprat nebo si tu zamluvit třeba kuchyni, pokud si sami chcete něco dobrého uvařit, ale v Itálii to je asi zbytečné. Jak jsme na a&o hostely přišli? Známe je z Prahy, máme tu dokonce dva. Určitě nás v této síti lákají i jiné destinace, kde toto ubytování je – například na závody se bude skvěle hodit třeba Vídeň, Berlín či Budapešť a spousta dalších.

Co tu vidět?

Samozřejmě, že kanály, kostely, Náměstí Svatého Marka, Dóžecí palác atd. – tedy „klasiku“, ale fajn je projet si Benátky také lodí, kdy uvidíte město zase z jiného úhlu a když pomalu zapadá slunce a je „zlatá hodinka“, je nejkrásnější. Všichni nám doporučovali také okolní ostrovy – Murano, který je ostrovem skla a je protkaný sklářskými dílnami, kde si můžete výrobu prohlédnout nebo nakoupit sklářské výrobky v místních obchodech. Burano je ostrov barevných malebných domečků a úzkých uliček, kde se vyrábí tradiční benátská krajka. Doporučujeme sem jet spíše odpoledne a k večeru, kdy tu není tolik lidí. Za podívání stojí také malinkatý ostrov Torcelo, který je coby kamenem dohodil od Burana. Vidět tu můžete restauraci Locanda Cipriani, kde pobýval věhlasný spisovatel Ernest Hemingway nebo se vyfoťte na Ponte del Diavpola – Ďáblův most.

Kde se dobře najíst?

Těstoviny nebo pizzu i v centru v restauraci seženete do 15 euro. My si ale zamilovali malé arabské bistro SKK Mediterranea nedaleko Ponte di Rialto. Místní kluci tu připravovali kromě klasického halal kebabu také speciální pizzy s vysokým těstem, které však byly plné sýrů, zeleniny a dalších zajímavých náplní. Ve třech jsme za 10 euro byli přejezení. Benátky jsou poměrně hojně protkané také klasickými obchody s potravinami, kde se dá koupit pití, ale třeba v krabičkách balené zeleninové saláty včetně dresinku a vidličky, za které nedáte víc, než 4 eura a kterých se dobře a zdravě najíte. Klasické espresso neboli „caffe normale“ si dejte „al banco“, tedy na baru, vyjde vás na zhruba na 1 euro. Jen si ho musíte vypít tak říkajíc na stojáka (i u stánku s novinami ho ale dostanete do porcelánu a z kvalitního stroje). Pokud si sednete, dostanete přirážku, která kávu značně prodraží.

Kde běhat?

V Benátkách se konají i běžecké závody, jako například na podzim Venice marathon, který startuje asi ve 25 km západně vzdáleném městečku Stra. Přímo v Benátkách se moc běhat nedá, snad jedině velmi brzo ráno, ale přes kanály, mostíky a schody se bude jednat spíše o překážkový běh. Velmi dobře se běhá na předměstí v Mestre, kde vedou dlouhé, táhlé ulice. Skvělé je si z hotelu zaběhnout přímo na náměstí v Mestre. Je plné kavárniček, restaurací, lidé tady poposedávají u káviček, zmrzliny, baví se. Hezká tu je u náměstí také historická věž, ze které je krásný pohled na město a proběhněte se také v prosklené pasáži, která je moc krásná a je níže na fotce. Velice dobře se dá běžet také z Mestre dlouhým, táhlým mostem spojující pevninu s městem. Opět jít zde ale spíše ráno nebo navečer, protože přes den tu budete vystavení přímému slunečnímu žáru.

Něco navíc:

V Benátkách se poměrně špatně hledají záchody, je jich málo a za jejich návštěvu zaplatíte okolo 1,5 eura. Lepší je si dát v jakékoliv kavárně na stojáka u baru kávu a nejen, že se občerstvíte, tak můžete všichni na záchod. Jelikož je město hodně rozpálené a zejména na okolních ostrovech slunce dost žhne, doporučujeme chodit ve slamáku (které tu prodávají na každém rohu) nebo si vzít na hlavu běžeckou kšiltovku, která chrání před ostrými slunečními paprsky, ale přitom dobře větrá.

Takže – Arrivederci v Benátkách!