Běžet jeden z nejlegendárnějších světových maratonů může pěkně obrátit trénink naruby. Jak se s ním teď „peru“ a proč pouze jenom neběhám, ale přidal jsem i cyklistiku?
Naše příprava pro druhou půlku sezóny se od ultra přesunula ke klasickému maratonu. Loni jsem ho zaběhl za 3:27 v osobním závodě ve Stromovce. Když přišla možnost díky značce New Balance na začátku října startovat v jejích barvách na londýnském maratonu, pak bylo více než jasné, že nechceme přípravu podcenit. Tréninkové plány směřují k jasnému cíli a nevypadá to věru lehce.
V aktuální fázi je potřeba zlepšit běžeckou vytrvalost. Při ultra totiž nejde často o běh, ale do kopce prostě chodím, po rovině a z kopce se pouštím do běhu. Jenže maraton, to je něco zcela jiného. Čtyřicet dva kilometrů neustálého tempového běhu. Desítku a půlmaraton není ještě tak těžké „utlouct“, u maratonu už to ale není taková legrace. Nohy musí být připravené na více než tři hodiny neustálé stabilní rychlosti. Proto běháme každý týden jeden dvou- až tří hodinový běh. Další dny kombinujeme výběhy v nízké intenzitě a nějaké ty intervaly.
Jenže to nestačí a pokud chci překonat svůj osobák 3:27, musím prostě trénovat více. Pokud ale přidám další běh, už to nemusí zvládnou moje šlachy a klouby, navíc další otřesy nejsou pro celé tělo zrovna zdravé. Logicky tak přichází na řadu kolo.
Protože jde jen o doplněk, volím trasy hlavně na tempovější pohodovou jízdu. Snažím se držet neustále nohy v plynulém tempu a nejít na úplnou hranu a vyhýbat se (pokud to jen trochu jde) technickým místům. Ne vždy se to povede, a tak na MTB občas přidám nějaký technický sjezd a na silničce spíše smolně průjezd bahnitou zatáčkou. No ale hlavně – z kola se teď stal můj hlavní dopravní prostředek. Do práce, na schůzky i na nákupy prostě jezdím na kole.
A jak doplněné kolo vnímám? Cítím po jízdě, že se mi uvolní jinak hodně tuhnoucí svaly z běžeckých tréninků, ale zároveň výrazně stupňuji zátěž a následné tréninky pak jsou o to těžší. To ovšem neznamená, že to s tréninky přeháním. Pečlivě také dodržuji volné dny a hlídám si celkovou regeneraci. Protože v okamžiku, kdy netrénuji na 100 %, tak se nějaká ta chybička ztratí. Pokud ale trénuji naplno, je třeba hlídat každou drobnost.
Držte nám palce, na přípravu máme ještě dva měsíce, pak přijde jeden z největších běžeckých svátků a my si ho chceme hlavně maximálně užít (avšak dostatečně připraveni).
