Příprava na TCS London Maraton – jdeme do finále

Už tři měsíce se připravujeme londýnský maraton, kam se chystáme díky značce New Balance. Sonička měla díky viróze začátek pomalý, proti tomu já jsem hned od počátku zvládal tréninkové dávky parádně. Jenže jak se říká, neříkej hop, dokud jsi nepřeskočil.

Kombinace kola a běhu fungovala dokonale. Po volnějších týdnech bylo znát, jak mi jde forma nahoru, a i ty nejtěžší dlouhé běhy šly parádně až do okamžiku, než mě zradil žaludek. Snědl jsem něco, co mi nesedlo a najednou byly tréninky utrpení. Musel jsem je omezit na nutné minimum a situovat je co nejblíže k oněm místům. Z tréninků se tak stal spíše člunkový běh. Dva týdny utrpení, kdy už už jsem si myslel, že je vše OK a najednou udeřil problém s novou neutuchající silou. Pocit jako by mě někdo praštil dobře mířenou ranou, palicí na zatloukání klínů, přímo do žaludku. To bylo vlastně to nejpříjemnější, co jsem při běhu cítil.

Vše uzavřel Běh Poodřím – závod, který jsem rozběhl parádně, tempo přesně spočítané na 25 kilometrů. Vyrazit na čele závodu a na třetím kilometru se z poza stromu vynořil neviditelný trpaslík s obřím kladivem a perfektně umístěnou ranou mě poslal na samý chvost startovního pole. Doběhl jsem se střídavými bolestmi a rozdvojeným viděním.

A druhý den? Jako když utne. Najednou bylo zase vše, jak má být. Všichni vzteklí trpaslíci zmizeli. Já začal znovu trénovat. Pomalu jsem navyšoval tréninkové dávky a na víkend si naplánoval pekelný dvojboj. Pražskou 50 na kole a štafetu na Plzeňském půlmaratonu.

Výsledek? Pražskou 50 jsem i přes pomalý začátek a bloudění dojel v solidním čase dvě a půl hodiny. V neděli jsme pak v Plzni překvapil sám sebe. 10 kilometrů jsem urazil za 46 minut, a přitom jsem neběžel na 100 %, snažil jsme se držet si rezervu tak abych mohl stejným tempem pokračovat. Samozřejmě takto bych nedokázal běžet celý maraton, ale přesto byl výsledek více než dobrým příslibem.

Teď už zbývá posledních 10 dní a přede mnou je jediný dlouhý běh. Poslední cyklistický trénink a pak už jen sprinty a krátké rychlé tréninky, aby se tělo připravilo na závod a příliš se neunavovalo. Neméně důležitá je i příprava na fyzioterapii v Namao.cz, kde už několik měsíců pracujeme na takzvané Strukturální integraci a výsledky jsou pomalu vidět hlavně v efektivitě běhu. Můj dřívější extrémně silový běh se pomaličku, ale vytrvale mění v efektivnější pružný styl. Tak teď už jen trochu toho štěstí. London calling!

2 komentáře

  1. Ahoj, mohl bys nám trochu přiblížit pojem strukturální integrace?
    V Londýně budu držet palce 👍😊

  2. Author

    Ahoj, je to technika, dalo by se říct masáž, která pomáhá dostat fascie do optimálního postavení. dělají to v namao.cz

Leave a Reply