Velmi často máme sezónu jasně naplánovanou už z kraje roku a jeho samotný závěr většinou necháváme jen tak v klidu doplynout. Dáváme si tam čas maximálně na Ještěd Winter SkyRace. Jenže letos, letos je vše úplně jinak.
Nikdo asi není na pochybách, že milujeme trailové závody a silnice je pro nás „nutné zlo.“ Je to trošku přehnané, to ano. Ač dáváme přednost trailům, silnice nás vždy nějakým tím závodem zláká. Letos nás nadchnul TCS londýnský maraton. Jenže po jeho doběhu jsme si řekli, že to vlastně bylo fajn a proč nezúročit formu, a tak jsme se zaregistrovali ještě na konec roku na maraton do italské Pisy. Skvělé! To přece není nic hrozného, dát si ve třech měsících dva maratony. Ano, jenže…
Přesvědčil jsem Soničku, že musíme ještě do Polska na Ultra Lemkowynu, která mi dlužila 150 km – tak to nezní jako pohodová příprava na maraton za necelé dva měsíce. No pořád se to dá ale zvládnout, takže mi to (po velkém přemlouvání) odsouhlasila, protože už chtěla odpočívat a i když tento závod miluje, tak se jí tak daleko už moc nechtělo a my vyrazili. Vše dopadlo skvěle. Oba jsme si závod fakt užili, ani jeden jsme si nijak neublížili a oba jsme byli připraveni ladit formu. Jenže ouha! Člověk míní a pak se vše mění. Cestou z Polska jsme však od polské centrály značky New Balance dostali úžasnou nabídku na začátku prosince ještě vyrazit na maraton do španělské Valencie. A to se přece nedá odmítnout!
No a je to! Z plánovaného klidného konce roku se během pár dní stal superhektický. Začal jsem tedy přemýšlet, co vlastně teď půjde vůbec zvládnout? Dva maratony ve čtrnácti dnech? Navíc něco přes měsíc po stopadesátce? Když mi to došlo, zůstal mi v hlavě zmatek. Nezbylo mi, než znovu změnit plány. Ano, Valencii i Pisu běžet prostě chci. Ta města mě lákají a dát si v nich maraton, to si prostě nemůžu nechat ujít. Jen prostě pozměňuji plán: místo snahy zaběhnout maraton v Pise na osobák jsem se rozhodl si prostě oba závody jen užít. Odběhnout je tak, abych viděl něco nového, abych prožil něco, co jsem ještě nezažil. A o to taky jde. A co vy, stalo se vám někdy něco podobného?
