Foto:Craft

Zimní běhání má svoje kouzlo, pokud se dodrží jeho správné zásady. Avšak je tu i pár věcí, které dělá mnoho běžců po celý rok a ty jsou za normálních podmínek správné. Když se však teploty přiblíží k nule, je všechno úplně jinak. O co se jedná?

1. Protahování na začátku

V zimě je nutné tělo hlavně hned zahřát. Proto i když si uděláte úvodní výklus, na rozvičování před během raději zapomeňte. Tělo v tak nízkých teplotách rychle prochladne a když ho vynecháte, tak se vůbec nic nestane. Místo toho si raději zařaďte rychlejší běžeckou abecedu.

2. Zastavování

Když trénujete třeba intervaly, chápeme, že po sprintu pak tělo aspoň na chvíli potřebuje vydýchat a odpočinout si. Nikdy však nezastavujte na místě. Pot okamžitě vychladne a to je pro tělo největší pohromou. Místo toho raději zařaďte meziklusy. Tělo bude stále zahřáté a vy si i tak odpočinete a vydýcháte se. Navíc bude trénink ješte intezivnější, protože toho naběháte ještě více. Nezapomeňte, že v zimě je lepší běhat objemy, na sprinty. Na ty bude čas na jaře.

3. Venkovní závěrečný strečink

Protáhnout se po doběhnutí je důležité, aby svaly nebolely a nezkracovaly se. Nejúčinnější je protahovat je ještě zahřáté, avšak opět to nedělejte venku. Vyběhněte alespoň do chodby domu, kde za sebou zavřete dveře nebo to nejlépe udělejte v teple domova. Běžec se většinou nikdy nenachladí při běhání, ale z toho, že v mokrém oblečení prochladne.

4. Nošení špatných bot

Kvalitní silničky dobře poslouží i v zimě, pokud však jsou dobré podmínky – je sucho a příliš nemrzne. Když však začne sněžit, na náledí nebo v břečce, můžou být tyto boty velmi nebezpečné. Proč? Mají totiž hladkou podešev a ta ve většině případů na těchto površích dobře nedrží a klouže. Vyměňte tyto boty za trailové, které mají podešev hrubší a měkčí. Nejlépe modely určené přímo na led a sníh nebo na bláto. Lépe vás podrží a taky nezapomeňte upravit a přizpůsobit povrchu běžecký krok. Neměl by být tak agresivní, ale spíše kratší. Kolíbkovitě našlapujte na místo za prsty a pak došlápněte na celé chodidlo. Mnoho běžců, kteří běhají „přes špičku“, nenechá dopadnout celé chodidlo – toho se vyvarujte. Vždy by za vámi měla být viditelná celá rovnoměrná stopa. Budete si tak jistější a snadno bez problémů zvládnete i kluzší povrch, navíc nebudete tolik namáhat achilovky.

5. Nedostatek tekutin

V létě má skoro každý běžec v ruce nebo za pasem láhev s vodou. Když je však zima, mnohdy si na pití ani nevzpomeneme. A to je chyba. Tělo i tak vydává velké množství energie a i v mrazu se potí. Není nutné brát si na hodinový trénink vodu ( byla by na pití stejně ledová), ale důležité je se dostatečně hydratovat před tréninkem a také po doběhu.