Zimní běhání má svoje kouzlo, pokud se dodrží jeho správné zásady. Avšak je tu i pár věcí, které dělá mnoho běžců po celý rok a ty jsou za normálních podmínek správné. Když se však teploty přiblíží k nule, je všechno úplně jinak. O co se jedná?
1. Statické protahování na začátku
V zimě je nutné tělo hlavně hned zahřát. Proto po úvodním výklusu je dobrý dynamický strečink, kdy je tělo stále v pohybu. Jinak v tak nízkých teplotách rychle prochladnete a když úvodní protažení výjimečně vynecháte, tak se nic nestane. Místo toho skvěle poslouží i rychlejší běžecká abeceda, kterou je možné „zasadit“ přímo do běhu.
2. Zastavování
Když trénujete třeba intervaly, chápeme, že po sprintu pak tělo aspoň na chvíli potřebuje vydýchat a odpočinout si. Nikdy však nezastavujte na místě. Pot okamžitě vychladne a to je pro tělo největší pohromou. Místo toho raději zařaďte meziklusy. Tělo bude stále zahřáté a vy si i tak odpočinete a vydýcháte se. Navíc bude trénink ješte intezivnější, protože toho naběháte ještě více. Nezapomeňte, že v zimě je lepší běhat objemy, na sprinty. Na ty bude čas na jaře.
3. Venkovní závěrečný strečink
Protáhnout se po doběhnutí je důležité, aby svaly nebolely a nezkracovaly se. Nejúčinnější je protahovat je ještě zahřáté, avšak opět to nedělejte venku. Vyběhněte alespoň do chodby domu, kde za sebou zavřete dveře nebo to nejlépe udělejte v teple domova. Běžec se většinou nikdy nenachladí při běhání, ale z toho, že v mokrém oblečení prochladne.
4. Nošení špatných bot
Kvalitní silničky dobře poslouží i v zimě, pokud však jsou dobré podmínky – je sucho a příliš nemrzne. Když však začne sněžit, na náledí nebo v břečce, můžou být tyto boty velmi nebezpečné. Proč? Mají totiž hladkou podešev a ta ve většině případů na těchto površích dobře nedrží a klouže. Vyměňte tyto boty za trailové, které mají podešev hrubší a měkčí. Nejlépe modely určené přímo na led a sníh nebo na bláto. Lépe vás podrží a taky nezapomeňte upravit a přizpůsobit povrchu běžecký krok. Neměl by být tak agresivní, ale spíše kratší. Kolíbkovitě našlapujte na místo za prsty a pak došlápněte na celé chodidlo. Mnoho běžců, kteří běhají „přes špičku“, nenechá dopadnout celé chodidlo – tak toho se vyvarujte. Vždy by za vámi měla být viditelná celá rovnoměrná stopa. Budete si tak jistější a snadno bez problémů zvládnete i kluzší povrch, navíc nebudete tolik namáhat achilovky. Když je led, jsou skvělé jsou také hřebové boty nebo nesmeky.
5. Nedostatek tekutin
V létě má skoro každý běžec v ruce nebo za pasem láhev s vodou. Když je však zima, mnohdy si na pití ani nevzpomeneme. A to je chyba. Tělo i tak vydává velké množství energie a i v mrazu se potí. Není nutné brát si na hodinový trénink vodu ( byla by na pití stejně ledová), ale důležité je se dostatečně hydratovat před tréninkem a také po doběhu.